Šéfové diplomacií v Bruselu - Jednání o strategickém partnerství se nevyhnou ani lidským právům
BRUSEL Státy Evropské unie včera vykolíkovaly terén, na němž vznikne budoucí smlouva o strategickém partnerství mezi unií a Ruskem. Za tímto banálním konstatováním se skrývá víc než osmnáctiměsíční úmorná debata v unii o mandátu pro Evropskou komisi, která povede rozhovory s Kremlem. Cesta vyjednávacích týmů k nové smlouvě začne příští měsíc a měla by trvat přibližně rok.
Evropské země mají uzavřenu obchodně-politickou dohodu s Ruskem, smlouva však platila jen do roku 2007 a odtud potřeba vyjednat novou. Postkomunistické země zaskočily zbytek bloku tvrdým postojem k „mantinelům“ pro komisi, a proces se tak výrazně protáhl. S mandátem nejdříve nesouhlasilo Polsko kvůli svému sporu s Ruskem o blokádu importu polského masa. Poslední týdny bránila schválení mandátu Litva - požadovala větší záruky rázné odpovědi Rusku, pakliže by Kreml opět vydíral svoje okolí prostřednictvím zastavení dodávek ropy a plynu.
„Došli jsme sem ztěžka, ale cesta k nové smlouvě je konečně otevřená,“ okomentoval včerejší schválení mandátu šéf diplomacie z předsedajícího Slovinska Dmitrij Rupel. Litvu se podařilo upokojit prohlášením, že energetickou bezpečnost budou mít vyjednávači zvlášť na zřeteli.
„Můžeme být spokojení,“ řekl v Bruselu za Česko vicepremiér Alexandr Vondra. Podle něj se tlak Litvy promítl do podmínek obchodu s energiemi, který je „ku prospěchu věci“.
Zajišťuje totiž „důsledný princip reciprocity,“ který by měl z unie udělat partnera, ne nevolníka Ruska, pokud jde o ropu a plyn. „V podstatě obsahuje (mandát) paragrafy Energetické charty, kterou Rusko odmítlo ratifikovat,“ řekl Vondra.
Spokojen byl také slovenský ministr zahraničí Ján Kubiš. „Jsem rád, že máme základní rámec pro jednání s Ruskem, že jsme našli jednotný postoj,“ řekl Kubiš. Stejně jako ostatní nicméně netajil, že to hlavní má unie teprve před sebou.
Smlouva s Ruskem se bude týkat všeho - od obchodu přes bezpečnost, zrušení vízového režimu s Ruskem až po výměnu studentů. Kromě toho čekají na vyjednávače „nášlapné miny“ v podobě jednání o stavu lidských práv, vyšetřování politických vražd či konfliktů v bývalých sovětských republikách, do nichž Kreml zasahuje.
Litva, Polsko, ale i Británie už ohlásily, že budou fair play Ruska v těchto citlivých tématech důsledně sledovat. „Nemáme před sebou žádné rychlé řešení,“ přiznal Rupel. „Samozřejmě, že například otázky energetiky zazní velmi ostře. Bude to však v rámci diskuse,“ dodal Kubiš.
Poláci a Švédové využili včerejší schůzky k představení své iniciativy „Východní partnerství“, která má k unii těsněji připoutat země za jejími východními hranicemi, jako je Ukrajina a Gruzie. Ministři nápad „přivítali,“ debata o detailech se včera nicméně nekonala. „Teprve nás čeká zásadnější diskuse a až v té chvíli se ukáže, jestli je nápad kompatibilní s názory všech států,“ řekl slovenský ministr zahraničí, který se stejně jako jeho český kolega za věc postavil. Karel Schwarzenberg se neobává ani možné opozice Evropské komise, která v polskošvédské iniciativě vidí konkurenci pro svoji „sousedskou politiku,“ ani negativního ohlasu těch, kterých se má projekt týkat.
Ukrajina nechce náhražku Ukrajina ale už vyslala Polákům vzkaz, že nevezme nic, co má být náhražkou za plné členství v unii. „Toho času není plné členství možné, tak musíme udělat něco jiného, abychom Ukrajině pomohli -a toto se mi zdá býti dobrá cesta,“ sdělil Schwarzenberg k akci, na níž původně pracovali také Češi.
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
