Rozhodli se tak poté, co Česko v úterý vrátilo čtyři desítky cizinců z Drahonic na základě takzvaných dublinských nařízení do členské země EU, kde předtím požádali o azyl. ČTK to ve středu sdělila mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková.
Bez jídla i postele. Uprchlíci se mají lépe, tvrdí policisté. Vedení to však odmítá |
Z Česka odletělo 40 cizinců, kteří nelegálně vstoupili na české území. „Na základě toho se v zařízení mezi některými cizinci rozšířila nepravdivá informace, že byli cizinci vráceni do země původu. Proto někteří z klientů začali avizovat, že by mohli začít držet hladovku. Tuto mylnou informaci jim však zaměstnanci zařízení vysvětlili,“ uvedla mluvčí.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ocenil, že se daří nelegální migranty „v rámci možností“ podle zákona vracet tam, kde požádali o azyl. „V této situaci považuji dodržování platných dohod za zásadní podmínku pro to, aby se nám migrační krizi dařilo čelit,“ míní ministr.
Poskytovatelé bydlení vydělávají na uprchlících, tvrdí švédský premiér |
V úterý odmítlo jídlo 28 klientů zařízení, někteří z nich si ho však podle ministerstva nakonec vzali na pokoje. Ve středu na snídani nepřišlo 40 migrantů. „V tuto chvíli však není zřejmé, zda a kolik klientů zahájilo systematickou hladovku, kteří z nich pouze nepřišli na snídani, ani to, zda se jedná stále o stejné osoby. Toto bude zřejmé až v průběhu dne. Situaci proto budeme nadále monitorovat,“ dodala Nováková. V drahonickém zařízení je podle aktuálních statistik ministerstva vnitra 100 lidí.
Podle dobrovolnice Samar Mulkiové, která je s běženci v kontaktu, v hladovce pokračují. „Mluvila jsem s nimi dopoledne, v hladovce pokračují. Někteří mají zdravotní slabost, mají problémy se žaludkem. Někteří zaměstnanci zařízení se je snaží přesvědčit, aby jedli,“ řekla Mulkiová. Tři běženci si podle ní způsobili zranění.
Napětí v přeplněných ubytovnách v Německu: uprchlíci si z nábytku vyrábějí zbraně |
O zahájení hladovky více než čtyř desítek Iráčanů a jednoho Somálce z Drahonic v úterý ČTK informoval evangelický farář Mikuláš Vymětal, který s běženci spolupracuje. Cizinci tvrdí, že jsou v zařízení vězněni a obávají se deportace do zemí svého původu. V detenčním zařízení také zůstávají příliš dlouho. „Ve většině našich případů jsme snesli zadržení prvních 90 dnů, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme. Prcháme před válkou vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení. Každý z nás v naší vlasti ztratil někoho z rodiny, nebo někoho blízkého. Tímto naším vězněním s námi jednáte, jako bychom byli nějaká monstra,“ napsali uprchlíci.
Kapacita detenčního zařízení v Drahonicích, které vzniklo z areálu bývalé věznice, je 240 lidí, určené je výhradně pro muže. V sobotu Drahonice navštívil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a uvedl, že je s podmínkami běženců v zařízení spokojen.
Uprchlíci tvrdí, že jsou vězněni.V drahonickém zařízení pro uprchlíky bylo obsazeno podle statistik ministerstva vnitra 144 míst. Obavy z návraty Vymětal a zástupci iniciativ jsou s uprchlíky v dlouhodobém kontaktu už z doby, kdy byli v zařízení v Bělé - Jezové. „Jeden z nich se ze strachu vážně zranil, pořezal si ruce. Mají strach se vrátit. Tvrdí, že raději zemřou,“ řekl ČTK Vymětal, který dneškem zahájil i řetězovou hladovku. Podmínky, ve kterých jsou v ČR ubytováni uprchlíci, kritizují některé nevládní organizace. ČR za přístup k uprchlíkům pokáral i Vysoký komisař OSN pro lidská práva. Ke kritice se dříve připojil také vládní výbor pro práva cizinců. Za oprávněné ale považují některé výtky i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a europoslanec za ANO Pavel Telička. Dienstbier tvrdí, že vybírat od uprchlíků poplatky za ubytování a stravu právní řád nedovoluje. |
