NIAMEY/PRAHA Nebýt krátké přestřelky před prezidentským palácem v hlavním městě Niamey, tak by si čtvrtečního převratu v obrovském, ale pouze patnáctimilionovém africkém Nigeru všimli pouze lidé obchodující na burzách s uranem a oslím masem. V produkci oslího masa je totiž před Nigerem jen Čína, v produkci uranu jen pět dalších zemí světa. Po počáteční krátké nervozitě se však podle agentur ceny uranu vrátily na původní úroveň, o pohybu cen oslího masa se světové servery v souvislosti s Nigerem nezmiňují.
Obyvatelé země, jejíž osmdesát procent obyvatelstva musí vyjít s méně než dolarem na den, kde 800 000 lidí v odlehlých pouštních částech země žije v otroctví, a která za půl století nezávislosti už několik převratů zažila, přijali čtvrteční puč naprosto klidně. Už včera byly otevřeny obchody a banky, obnoven byl také provoz na mezistátních hranicích a zrušen zákaz nočního vycházení – což při takových příležitostech svědčí o tom, že noví vládci mají situaci plně pod kontrolou. Vojenská junta, který si dala matoucí název „Nejvyšší rada pro obnovu demokracie“, zrušila ústavu, rozpustila státní instituce, zadržela vládní kabinet a dosavadního prezidenta, dvaasedmdesátiletého Mamadoua Tandju, odvezla na neznámé místo. Vůdce puče, major Amadou Haroun, ale oznámil, že všechny mezinárodní smlouvy zůstávají v platnosti, čímž uklidnil investory v čele s Francií a Čínou.
Pro svět je z velké části pouštní Niger totiž zajímavý z jediného důvodu – jako jedno z největších světových nalezišť uranu. Jeho těžba je v rukou francouzského koncernu Areva, který tu těží 75 % spotřeby uranu rozsáhlé francouzské jaderné energetiky. S Nigerem má Areva velké plány. „Budeme tu těžit ještě nejméně příštích čtyřicet let,“ uvedl jeden z představitelů koncernu. O Niger, podobně jako o jiné, na nerosty bohaté země, projevuje zájem i Čína. Dnes už bývalý prezident Tandja ve snaze donutit Francouze platit za nigerský uran světové ceny koketoval s udělením koncesí na uran i Pekingu. Nakonec ale zbyla na Číňany jen investice do těžby ropy, kdy by nově otevřená pole měla už brzy produkovat nejméně 20 tisíc barelů denně.
Junta svrhla diktátora Z bohatství země (vývoz uranu tvoří 3/4 exportu) však její obyvatelé téměř nic nemají. Státní instituce v zemi, kde se od šedesátých let střídají u moci diktátoři, polodiktátoři a junty, fakticky neexistují. Většinu rozpočtu státu tvoří rozvojová pomoc od zahraničních dárců. Prezident Tandja byl svržen poté, co se v posledním roce pokusil v zemi nastolit diktátorský režim – když se nesmířil s tím, že by podle ústavy měl po deseti letech své vlády odejít z funkce. Armáda se však vzbouřila. Velká očekávání si ale od junty nikdo nedělá. Agentura Reuters cituje analytika Samira Gagoa, který říká: „Lze doufat, že armáda nastolí pořádek a ve střednědobém horizontu uspořádá volby.“
