Podle norem EU přitom stačí, když úředník pracuje v místnosti velké 9 až 12 metrů čtverečních. „Chápu, proč jste si to vybrali, pro novináře je to zajímavé. Ale myslím, že jakýkoliv parametr vytržený z kontextu je v podstatě bezcenný,“ reagoval na výsledky průzkumu ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).
Zmíněných 32 metrů čtverečních na úředníka je skutečně jen průměr. Estat.cz totiž do statistiky zahrnul i zasedačky nebo jednací sály. Započteny jsou však i budovy, které úřady sice nevyužívají, ale ani je nepronajímají. „To je zcela neefektivní a je potřeba to změnit,“ upozornil šéf estat. cz Edvard Kožušník.
Příkladem úřadu, který své budovy špatně spravuje, je podle Kožušníka třeba ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento úřad vlastní objekt na pražské Kampě, který ke svému provozu vůbec nepotřebuje, ale zároveň nedovolí nikomu dalšímu, aby jej využíval. „Na druhou stranu tu pak jsou ministerstva, co dokupují další a další budovy, protože nemají dostatek místa. Problém je, že se tyto věci neřeší z pohledu státu, aby probíhaly efektivně, ale jen z pohledu toho jednoho resortu. To je potřeba změnit,“ je přesvědčen Kožušník.
Úřadem, ve kterém je poněkud „těsno“ a musí kvůli počtu úředníků neustále zakládat další pobočky, je například ministerstvo financí, které sídlí v historické části Prahy. „Já jsem si tak pro sebe spočítal, že kdybychom všechny ty budovy v centru prodali, pohodlně bychom si postavili velkou budovu na míru někde mimo střed města. A to by bylo pro všechny lepší, třeba už kvůli parkování,“ říká náměstek ministra financí Jiří Volf. Jak ale vzápětí dodává, se svým nápadem na stěhování na ministerstvu (zatím) neuspěl.
Číslo, ke kterému došel estat.cz, tedy že na jednoho úředníka v průměru připadá 32 metrů velká kancelář, se mu zdá přehnané. „Ale je fakt, že ty historické budovy na to nejsou uzpůsobené. Dříve jsem pracoval na ministerstvu školství, kde jsem měl asi třicetimetrovou kancelář, ale jen s jedním oknem. To by asi nebylo možné, aby tam bylo více lidí,“ řekl Volf.
Podle Kožušníka z estat.cz sídlí v historických jádrech měst většina centrálních úřadů, což je mnohdy zbytečné. Pokud by se úřady z center měst vystěhovaly a budovy buď prodaly, nebo pronajímaly, stát by na tom vydělal asi sedm miliard korun ročně, tvrdí Kožušník.
Údaj, že na jednoho úředníka připadá tak velká kancelář, zaskočil i šéfa tiskového odboru úřadu vlády Martina Schmarcze. „Během uplynulých osmi let se tu zdvojnásobil počet úředníků a nakupovaly se nové budovy. Až počet zaměstnanců snížíme, můžeme prodat i ty budovy, ale dříve ne,“ řekl.
