Když politici schvalovali zákon o střetu zájmů, zaklínali se tím, že každý si bude moct pohodlně zkontrolovat, kolik berou "jeho" úřednici. Tento záměr nevyšel. Server Lidovky.cz spočítal, že na jedno ministerstvo v průměru připadá 11 přístupů, tedy necelé tři přístupy ročně.
Nejmenší zájem byl o majetková přiznání na ministerstvu zemědělství, kde evidují jedinou žádost o přístup do registru. Na opačném konci žebříčku pak skončilo ministerstvo školství s 34 přístupy, ministerstvo vnitra s 28 přístupy a ministerstvo financí s 24 přístupy. Přístupy do většiny dalších ministerských registrů a registru úřadu vlády se řádově pohybují v jednotkách.
Kolik bylo přístupů? To vám neřekneme
Jako jediné odmítlo informaci o počtu přístupů poskytnout Ministerstvo průmyslu a obchodu. "V souladu s § 14 odst. 3 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou členové evidenčního orgánu povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se v souvislosti s vedením registru dozvěděli. Porušení této povinnosti je přestupkem ve smyslu zákona o střetu zájmů," hájí absurdní zákaz mluvčí úřadu Jan Hamrník.
Podle jednoho z otců zákona Miloslava Kaly však nikdo nepočítal, že lidé registry vezmou útokem. "Já si myslím, že zde tu kontrolní roli mají hlavně média. Představa, že každý člověk půjde hledat do registru - to asi ne. Lidé mají jiné starosti. To se ani nepředpokládalo," řekl serveru Lidovky.cz exposlanec ČSSD a nynější viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu (ČTĚTE ZDE). Lidem podle něj dává registr možnost nahlédnout do přiznání hlavně v případech, kdy mají pochybnosti.
O kolik přístupů lidé od roku 2008 žádali
|
Sonda serveru Lidovky.cz ukázala, že úředníkům nezájem veřejnosti vyhovuje, leckdy se ho zájemcům snaží co nejvíce znepříjemnit a dobře vědí proč (ČTĚTE ZDE). V mnoha případech přistupují k odevzdávání informací do registrů ledabyle.
Namátkou: zmatky a nesrovnalosti se objevily u resortů financí, školství nebo zahraničí. Do přiznání se zamotali pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nebo policejní prezident Martin Červíček.
Navzdory tomu drtivá většina ministerstev problémy kvůli nesrovnalostem v registrech neřešila, výjimkou je resort financí. "Obecně lze konstatovat, že na nesrovnalosti v odevzdaných přiznáních upozornili občané, kteří nahlíželi do registru," přiblížil mluvčí Radek Ležatka.