Úterý 27. října 2020svátek má Šarlota, Zoja, Zoe 11 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Na území Česka měli Američané 15 cílů pro jaderné rakety. Chtěli zlikvidovat letiště

Atomový výbuch - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Atomový výbuch - ilustrační foto. | foto: Wikimedia

PRAHA Holešov či Šlapanice u Brna. Na první pohled nenápadná několikatisícová městečka, která v polovině 20. století nezůstala bez povšimnutí USA. Americké letectvo si v tehdejším Československu vytipovalo několik desítek měst a vojenských objektů, které by v případě jaderného konfliktu se Sovětským svazem srovnalo se zemí.

Na podrobném seznamu z roku 1956, odtajněném americkým Národním bezpečnostním archivem na konci loňského roku, se vedle Československa objevily i tisíce lokalit z východní Evropy, Sovětského svazu a Číny. Američtí armádní plánovači se v rámci atomového bombardování zaměřili především na systematickou destrukci městských a průmyslových cílů, mezi nimiž nechyběly Moskva, Peking, tehdejší východní Berlín či Varšava.

V Československu se stala terčem číslo jedna Praha společně s okolními městy jako Beroun, Kladno, Slaný či Kralupy nad Vltavou, jejichž hromadné zničení by znamenalo obrovské ztráty na životech. „Nevím, co si o těchto plánovaných útocích, které nemají příliš spojitost s vojenskými cíli, myslet,“ řekl serveru Lidovky.cz historik z Vojenského historického ústavu Prokop Tomek. Záměrné a přímé útoky na civilisty byly už tehdy v rozporu s platnými normami mezinárodního práva, což loni při zveřejnění dokumentu poznamenal i Národní bezpečnostní archiv.

Vojenská letiště zaměřena

Zaoceánští plánovači vedle velkých měst, industriálních oblastí a infrastruktury, která vedení bojů napomáhala, kladli důraz rovněž na likvidaci vojenských letišť. „Letadlo bylo tehdy jediným prostředkem, kterým mohly být jaderné zbraně dopravovány. Sověti sice už měli mezikontinentální rakety, ty ale stále nebyly ve stádiu operační použitelnosti,“ zdůvodnil Tomek.

Seznam obsahoval téměř všechna vojenská letiště v Československu. Na území dnešní České republiky bylo vytipováno dohromady 15 letišť. Pražská letiště ve Kbelích, Ruzyni a v nedalekých Vodochodech či dvě brněnská v Černovicích a Šlapanicích/Tuřanech. Dále pak přistávací a vzletové dráhy v Bechyni, Českých Budějovicích, Dobřanech, Holešově, Hradčanech poblíž Mimoni, Milovicích, Pardubicích nebo Přerově.

Ohroženo bylo i letiště v Žatci, mezi příslušníky letectva pro svou odlehlou polohu přezdívané „Korea“, které bylo vybudováno za druhé světové války pro potřeby Luftwaffe a kde měl své sídlo 11. stíhací letecký pluk. Spadeno měli Američané i na čáslavský aeroport, kde dodnes působí 21. základna taktické letectva, jejíž úkolem je zabezpečení ochrany vzdušného prostoru České republiky.

Mapa s jadernými cíli USA ve střední Evropě.

Mapa s jadernými cíli USA ve střední Evropě.

Dalších pět letištních cílů se vyskytovalo na Slovensku, přesněji v Bratislavě, Košicích, Trenčíně, Piešťanech a Sliači. „Letiště poblíž západních hranic byly pro konflikt určitě důležitější než na Slovensku, kde v 50. letech působilo málo letectva a pouze dvě rámcové divize pozemního vojska,“ popsal Tomek.

Miliony zraněných

Podle něj se všechna vybraná místa nemusela stát terčem útoku. Šlo pouze o přehled cílů, které by připadaly v úvahu, neboť byly využívané vojenským letectvem Československa a jeho spojenců. „Pro USA neexistovala nebezpečnost, že by v případě konfliktu měly z těchto letišť být vedeny jaderné útoky proti západu. Není ani možné, aby v té době startovala letadla s jadernými bombami ze všech těch letišť,“ vysvětloval Tomek.

Američané podle něj dobře věděli, jaká letiště byla předpokládaná pro použití Sověty a na kterých jsou případně československé stíhací a bombardovací pluky, jež by připadaly v úvahu jako nosiče jaderných bomb.

Kdyby k jadernému bombardování všech zmiňovaných letišť skutečně došlo, Československo by v pustinu neproměnilo. Výrazně by jej to ovšem poškodilo a způsobilo nenávratné následky pro zdraví milionů lidí. Odhadem kolem 950 tisíců lidí by zemřelo, dalších dva a půl milionu obyvatel by bylo zraněno.

Československá odveta

Tomek tyto následky přesto označuje za mírnější. Podle jeho slov se z hlediska použitých jaderných zbraní jednalo o rané období. Jaderné plány tak nebyly takové jako v letech nadcházejících, kdy se v jejich přípravách začalo aktivněji angažovat i Československo. „Existovaly i nějaké spojenecké plány. Počítalo se třeba s tím, že by sovětské letectvo využilo našich letišť pro opětovný úder,“ řekl.

Československo držitelem jaderných zbraní sice nebylo, na jeho území se ale od konce 60. let vyskytovaly tři sklady nazývané Javor, které spravovala sovětská armáda. Sklady, z nichž by si československá armáda v případě potřeby podle Tomka vzala jaderné hlavice, namontovala je na své rakety a zavěsila pod svá letadla.

Existoval plán, zahrnující sérii 130 jaderných úderů, díky nimž by se Československá lidová armáda během jednoho týdne probila až k Besançonu, městu u východofrancouzských hranic. „Jestli byl reálný, pochybuji. Vše ale bylo připraveno,“ řekl historik. Československo by se tak na chvíli stalo jadernou velmocí, která by spolu s ostatními armádami Varšavské smlouvy vedla útok na západ.

Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

Psycholog Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...

Můžete skoro všechno, nemusíte nic. Jak probíhají swingers party v Česku

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Swingers kluby, tedy místa neřesti, kde si páry mezi sebou střídají partnery a užívají si i těch nejdivočejších...

Střeva můžou i za naše štěstí či obezitu, říká molekulární biolog Ryšávka

Molekulární biolog Petr Ryšávka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za civilizační choroby (např. alergie), ale i za vážné nemoci může mimo jiné vybíjení bakterií ve střevní mikroflóře....

Byt 4+kk, Plzeň, 103 m2
Byt 4+kk, Plzeň, 103 m2

Klatovská třída, Plzeň - Jižní Předměstí
3 150 000 Kč