Pseudoefedrin bude výrobcům pervitinu opět dostupnější. Data pacientů, která umožnila omezení jeho prodeje, byla sbírána nelegálně.
PRAHA „Ještě nikdy jsme se nesetkali s tak obrovskou databází citlivých údajů sesbíraných bez zákonného zmocnění,“ prohlásil včera ředitel Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Igor Němec.
Řeč je o databázi údajů pacientů včetně identifikace lékařů a lékáren, ze které se dalo vyčíst, kdo si vyzvedává jaké léky na recept, jaký lékař mu je předepsal i v jaké lékárně si je vyzvedl. Tedy dost údajů na to, aby z nich bylo jasné, jakou nemocí kdo trpí. „Pokud se sbírá tak velká databáze osobních a citlivých údajů, existuje silný nástroj, jak zjistit, kdo jaké má choroby, kdo jaké bere léky, tak to je poměrně hodně zneužitelné,“ řekl Němec.
Od včerejška už odesílají lékárny data o receptech bez identifikačního čísla pojištěnce. Tím bývá rodné číslo. Němcův úřad totiž odmítl námitky lékového ústavu a definitivně rozhodl databázi zrušit.
Podstata je v tom, že podle ÚOOÚ neměl Státní úřad pro kontrolu léčiv vůbec žádné zákonné zmocnění takovou databázi shromažďovat. V zákoně se mluví jen o centrálním úložišti elektronických receptů. Jenže ty ještě nikdo přes lékový ústav neposílá, lékaři k němu totiž nejsou vůbec připojeni. „Problém je, že do centrálního úložiště elektronických receptů nechodily žádné elektronické recepty, ale citlivé údaje pacientů z papírových receptů,“ vysvětluje Němec. Se zasláním elektronického receptu by musel pacient nejdříve souhlasit. Naproti tomu data z tištěných receptů putovala po síti nejen bez souhlasu, ale často bez vědomí pacientů. Zájem o tato data by podle Němce mohly mít například farmaceutické firmy. K žádnému úniku ale zřejmě nedošlo.
Ředitel lékového ústavu Martin Beneš včera informoval, že všechna identifikační čísla pojištěnce z databáze už byla vymazána. ÚOOÚ ještě bude řešit, jestli uloží lékovému ústavu nějakou sankci.
Data do ústavu putovala během posledního půlroku, ovšem ne ze všech lékáren. Přes 1000 lékáren z 2600 se k databázi dodnes odmítlo připojit. I tak chodila podle Němce do registru data z 200 tisíc písemných receptů denně.
Zřízení úložiště by přišlo na 450 milionů korun a sloužit mělo k řadě různých projektů. Pokud zákonodárci brzy lékovému ústavu sbírání dat oficiálně nedovolí, bude se z těchto projektů realizovat jen menšina.
Kdo za to může? Státní ústav pro kontrolu léčiv, který je podřízený ministerstvu zdravotnictví, prý měl za to, že data sbírá legálně. Beneš zdůrazňuje, že zdravotní pojišťovny sbírají podobné údaje už dlouho. „Pojišťovny disponují letitými záznamy o výdejích léků a předepsaných lécích,“ uvádí s tím, že by se měl změnit zákon.
Podnět k prošetření dala Česká lékárnická komora. Její představitelé s posíláním dat nesouhlasili a považovali ho za nelegální. Naproti tomu Grémium majitelů lékáren posílání podporovalo a nyní tvrdí, že chyba je na straně ÚOOÚ. Loni v prosinci totiž od úřadu dostalo předběžné vyjádření, že je databáze v pořádku. Současné rozhodnutí považuje grémium za skandální. „Za nepochopitelný považuji zásadní názorový obrat ÚOOÚ, a to během pouhých sedmi měsíců,“ říká předseda představenstva grémia Marek Hampel.
Pro pseudoefedrin bez obav Bezprostřední dopad má rozhodnutí ÚOOÚ na výrobce drog, kteří využívají léky s obsahem pseudoefedrinu. Díky databázi bylo možné zkontrolovat, jestli si zákazník nekupuje těchto léků podezřele moc. Nyní bude výrobcům drog stačit, když obejdou několik lékáren. Každá z nich mu prodá omezené množství těchto léků, o prodejích v jiných lékárnách ale nebude přehled.
***
Centrální úložiště bez dat pacientů Lékový záznam pacienta se odkládá
Na databázi receptů u Státního ústavu pro kontrolu léčiv je navázáno mnoho projektů elektronizace zdravotnictví. * Příprava elektronických receptů pokračuje. Záleží jen na tom, kdy se k projektu připojí první lékaři. * Lékový záznam pacienta měl dát každému přehled o jeho lécích užívaných na recept. Měl k němu být přes kód přístup i na internetu. Teď v lékovém záznamu budou jen ty přípravky, které lékař předepíše elektronicky.
* Omezení prodeje léků s pseudoefedrinem zkrachovalo. Léky, jichž se 80 procent zneužívá k výrobě drog, si může každý koupit v jakémkoli množství, když obejde více lékáren. * Statistiky spotřeby léčiv měly v budoucnu odhalit, jestli lékaři například nepředepisují nevhodné typy antibiotik. Tomu v zásadě nic nebrání, údaje o zdravotnickém zařízení v záznamech zůstávají. Zjistit, zda nemá pacient nevhodnou kombinaci léků, však pomocí databáze možné nebude.
