„Vypadá to, že (letadlo) dopadlo na moře v letové pozici, to znamená spodkem trupu napřed,“ řekl na včerejší tiskové konferenci Alain Bouillard, šéf agentury, která nehodu letu AF447 vyšetřuje. Podle vyšetřovatelů se nepotvrdilo, že nehodu zavinil nefungující senzor rychloměru letadla. „Mohl to být jeden z faktorů, které k tomu přispěly, ale rozhodně se nedá říct, že to byla jediná příčina nehody,“ konstatoval Bouillard.
Dosavadní spekulace o příčině nehody vycházely z toho, že letadlo mělo v okamžiku nehody nízkou, nebo naopak příliš vysokou rychlost. Nabízelo se vysvětlení, že selhal senzor rychloměru umístěný zvenku na plášti letadla. Pokud posádka na základě jeho chybných údajů špatně vyhodnotila aktuální rychlost, mohl automaticky vypnout autopilot a letadlo buď najednou moc zpomalilo, nebo naopak zrychlilo.
„K tomu, abychom stanovili přesnou příčinu katastrofy, však máme ještě daleko,“ připustil včera Bouillard.
Jeho podřízení ale dělají, co mohou. Bez černé skříňky, kterou se prý francouzské a brazilské lodě budou pokoušet najít ještě dalších deset dní, musejí vycházet jen z částečných zpráv vysílaných do poslední chvíle letadlem a z trosek nalezených v moři.
Po několik dnů pečlivě procházeli veškeré záznamy o technickém stavu letadla a o pravidelných prohlídkách a došli k závěru, že letadlo bylo naprosto v pořádku.
Pokračování na straně 6
Dokončení ze strany 1
Přestože se do dnešního dne podařilo z moře vylovit na 640 trosek, není zatím možné z nich vyčíst, k čemu přesně na palubě letadla došlo. Spekulace, že se letadlo rozpadlo už ve vzduchu, což by mohlo nasvědčovat i teroristickému útoku, zpochybňovali vyšetřovatelé už dřív. Nenašla se totiž jediná troska, která by měla ohořelé okraje.
Na palubě letadla cestovalo 228 lidí, nehodu nepřežil nikdo z nich. Airbus se zřítil zhruba 1000 kilometrů od brazilského pobřeží poté, co vletěl do oblasti se silnými turbulencemi. Poslední zprávy, které letadlo vyslalo, svědčí o tom, že se zhroutily všechny ovládací systémy. Zprvu se proto spekulovalo o zásahu bleskem. Nepoužité záchranné vesty Podle úřadu pro vyšetřování vyslalo letadlo kvůli problémům s údaji o rychlosti v průběhu pěti minut 24 nouzových signálů. Pak se odpojil autopilot a posádka následně přešla na manuální řízení.
Další informace o pohybu stroje, tedy o jeho rychlosti a výšce, už pozemní střediska řízení letového provozu nedostala. A to zejména středisko v senegalském Dakaru, které mělo převzít kontrolu nad strojem od kolegů v Brazílii, odkud letadlo letělo.
Až teprve zhruba šest hodin po zmizení stroje vyhlásila letová střediska v západofrancouzském Brestu a Madridu první poplach kvůli tomu, že o letadle nejsou žádné informace. První pátrací letoun začal Airbus hledat až za další čtyři hodiny.
Pád letadla se podle vyšetřovatelů zrychloval. Z poskytnutých informací vyplývá, že posádka byla patrně náhlou změnou situace asi překvapena a nestačila zareagovat. To s největší pravděpodobností nemohli ani cestující - vyšetřovatelé včera oznámili, že žádná z nalezených záchranných vest nebyla nafouknutá, aby mohla být použita v moři.
Stále pokračuje pátrání po černých skříňkách a mělo by trvat se stávajícími prostředky dalších zhruba deset dní a poté, od 14. července, budou prý použity jiné metody. Nyní je hledá s pomocí akustických přístrojů skupina francouzských lodí doprovázejících jadernou ponorku Emeraude.
***
Vypadá to, že dopadlo na moře v letové pozici, to znamená spodkem trupu napřed
Podle první zprávy se airbus roztříštil o hladinu oceánu
Letadlo společnosti Air France, které se 1. června ztratilo v Atlantském oceánu nedaleko brazilského pobřeží, se podle francouzských vyšetřovatelů nerozpadlo ve vzduchu, ale teprve po dopadu do moře. Dopadlo prý do moře v letové pozici, tj. spodkem trupu napřed. Rovněž se nepotvrdilo, že nehodu zavinil nefungující senzor rychloměru letadla. „Mohl to být jeden z faktorů, které k tomu přispěly, ale rozhodně se nedá říct, že to byla jediná příčina nehody,“ konstatovali vyšetřovatelé. Bez černé skříňky, kterou budou lodě hledat do 14. července, musejí vyšetřovatelé vycházet jen z částečných zpráv vysílaných letadlem do poslední chvíle a z trosek nalezených v moři. Přestože se do dnešního dne podařilo z moře vylovit na 640 trosek, není zatím možné z nich vyčíst, k čemu přesně na palubě došlo.
