Herečka Martha Issová má auta ráda odmalička. Nedává přednost určitému druhu, značce, ani žádné konkrétní vlastnosti od svého vozu nepožaduje. Hlavně chce, aby jí bylo auto sympatické. „Když se mi auto líbí, odpustím mu i spoustu vlastností, které by ani mít nemuselo. A naopak,“ vysvětluje.
Těmto požadavkům odpovídá i současný automobil Marthy Issové. Tím je malý roztomilý Fiat 500, retroauto inspirované svým dávným předchůdcem z padesátých let. „Majitelkou Fiatu 500 jsem hlavně z toho důvodu, že ho měli naši a já v něm strávila celý dětství. Mám k němu sentimentální vztah a jeho jízdní vlastnosti jsou pro mě příjemný bonus,“ říká. „S fiátkem jsem šťastná, přestože mám ráda velká auta. A to i proto, že jsem s větším autem začala jezdit. To byla Toyota Corolla kombi ze začátku devadesátých let, z roku asi 1993.“
Martha Issová si pořídila řidičský průkaz, až když jí bylo jedenadvacet let. „Dělala jsem ho poměrně dlouhou dobu, protože jsem pořád zkoušela v divadle a měla strašně málo času. Takže mi jízdy trvaly asi tři čtvrtě roku.“ Své první řidičské zkušenosti ale začala sbírat mnohem dříve. „Když jsem byla menší, máma mi často půjčovala auto na zastrčených okreskách. Sama jsem ho poprvé řídila, když mi bylo třeba patnáct. Vřelý vztah k řízení mám po rodičích. Oba řídí dobře a rádi. Já mám řízení auta spojené s, řekněme, druhem meditace, dalo by se říct. V autě si přeříkávám texty, a když potřebuju něco vymyslet, udělat nějaké rozhodnutí, řeším to v autě. Řízení je pro to ideální činnost,“ říká.
