ZVĚŘINA: Bez peněz se školství nezlepší. Velkolepé školské plány končívají volbami |
Nemusí to trvat dlouho a české školství přitom bude obsazovat kabinety ještě hůře. Blízko důchodovému věku se totiž pohybuje zhruba třetina pedagogů. „Ve vzdělávacím systému působí především starší učitelé. Jejich věk je vysoký na všech druzích škol a ve všech krajích,“ uvádí v aktuální zprávě ministerstvo školství.
Na prvních stupních základních škol se průměrný věk pedagoga dostal na 47,2 roku. Před deseti lety byl 41,8 roku. Ministerstvo představilo body, které mají trend změnit. Skloňuje hlavně výrazné navýšení platů.
Tento krok podle kritiků sice nějaké mladé učitele přiláká, skupinu starších, kteří odejdou do penze, ale nevyváží. „Nejspíš to dopadne tak, že ředitelé budou brát víceméně kohokoli, kdo o práci projeví zájem,“ obává se Tomáš Feřtek z odborné společnosti EDUin. Výjimka jim tento postup umožňuje.
  |
Ředitel školy se musí snažit, aby úvazek obsadil pedagogem. Pokud se mu to nedaří, smí vybrat nepedagoga. „Zatím se to týká jen některých regionů a některých aprobací, ale předpokládám, že se z toho stane obecný trend,“ míní odborník na vzdělávání Feřtek.
Že předmět nevyučuje kvalifikovaný kantor, ale odborník z praxe, se často stává u ryze odborných středoškolských předmětů.
‚V září pozveme na stávku proti klimatickým změnám i rodiče.‘ Studenti ve svých požadavcích přitvrdí |
„Ve chvíli, kdy nebudu mít matematikáře a nabídne se mi strojař, který bude schopný tento předmět učit, klidně mu dám celý úvazek,“ popsal nedávno LN Jiří Zajíček, ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze.
Na prvním stupni základních škol vyučují kvůli nedostatku kantorů i vychovatelky.
Třídní učitel zavalený administrativou.
Na středních školách a na druhém stupni základních škol se s posilami bez pedagogického vzdělání počítá. Alespoň tedy dle novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou v květnu schválila vláda. Podmínkou by měla být, že si do tří let doplní takzvané pedagogické minimum.
Nejstarší učitelé podle údajů resortu školství působí v Karlovarském kraji, nejmladší v hlavním městě.
Co se stupňů vzdělávání týká, nejmladší jsou pracovníci v mateřských školách – jejich průměrný věk činí 45,4 roku. Nejstaršími jsou naopak učitelé ve vyšších odborných školách, kdy jejich průměrný věk dosahuje 50,2 roku.
Nejstarší jsou ruštináři
Analýza ministerstva se zaměřila i na jednotlivé předměty. Rekordmany jsou učitelé ruského jazyka, těm je v průměru 52,6 roku. Dotahují je mistři na odborných školách a také fyzikáři a matikáři na základních školách.
To, jestli učitelé ve vyšším věku dokážou reagovat na moderní trendy ve vzdělávání, není dle Feřteka vzhledem k aktuální personální nouzi důležité řešit: „Hlavní problém v příštích letech bude, aby ve třídách měl vůbec kdo učit. Kvalita těch lidí, případně otevřenost k inovacím a změnám, bude na okraji zájmu.“
Učitelka Julie Kohout Kašparovská.
Učitelka (ilustrační foto)
Klíčovou otázkou je, kde končí studenti pedagogických fakult. Podle studie Univerzity Karlovy uvažuje o budoucí práci s žáky pouze 23 procent z nich. Pro ty, kdo se k tabuli skutečně postaví, bývají navíc velmi rizikové první dva roky po absolvování. Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce na pedagogické fakulty dohlédnout. Vyčlenil pro ně více peněz, za to však žádá více absolventů učitelů. „Jde o stamiliony; během tří let jde skoro o rozloženou miliardu. To je, myslím, dostatečná suma, aby pedagogické fakulty mohly provést zásadní změny k tomu, aby se zlepšila příprava učitelů pro 21. století,“ řekl ministr pro LN.
Motivovat by bylo potřeba i středoškoláky. Průzkum agentury SC&C pro Univerzitu Karlovu ukázal, že čtvrtina zájemců o studium pedagogiky nepočítá s tím, že by v budoucnu šla učit. Odrazuje je hlavně vidina finančního ohodnocení. To by se však mělo podle resortu školství změnit: „V roce 2021 budou platy pedagogů i nepedagogů na 150 procent úrovně roku 2017,“ uvedl Plaga.
