20. října 2018 18:30 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

V Česku přibylo ‚ohnivých‘ dní. Náchylnost krajiny k přírodním požárům narůstá

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Lesní požár (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lesní požár (ilustrační foto) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Praha Od roku 1991 se množí zprávy o lesních požárech v Evropě. Týkalo se to především jižní části kontinentu, ale nyní analýzy ukazují, že poplašný zvon se rozezněl i v Česku. Za posledních třicet let tu vzrostlo riziko přírodních požárů o čtvrtinu, do dvaceti let se čtvrtina ještě přidá.

„Riziko můžeme vyjádřit jako procento plochy, které je průměrně od dubna do září vystaveno počasí příhodnému pro vznik lesních požárů. Je poměrně znepokojivé, jak úzká existuje vazba mezi průběhem počasí a počtem výjezdů,“ řekl LN Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Hasičská statistika dává vědcům za pravdu – tři nejteplejší a nejsušší roky za posledních patnáct let vykazují až dvoutřetinový nárůst přírodních požárů oproti chladnějším létům.

Riziková je v Česku průměrně plocha odpovídající 16 procentům rozlohy, na jižní Moravě jde však skoro o 28 procent.

Ministerstvo životního prostředí proto povolalo Trnku s kolegy, aby připravili plán, jak krajinu před ohněm v lesích ochránit. Ve zvláště náchylných oblastech by větší požár mohl vytvořit polopoušť. Půda pod ohněm se speče, přijde o minerály a zbytky schopností udržet vodu. O to větší je pak riziko dalších ohňů.

Plán zahrne třeba posílení techniky i lidí u hasičů, protože když začne hořet na více místech, kapacity nestačí. Také musí být všude dost vody k hašení, a to hlavně během letních měsíců, kdy je vláha nedostatková.

Vědci vymýšlejí, jak porazit oheň

Zbývala hodina do oběda, když 13. srpna vzplanul vrchol Ještědu. Na těžko přístupném svažitém terénu zasahovala více než stovka hasičů a zabralo jim šest hodin, než plameny zlikvidovali. O dva dny později se dým objevil znovu, výjezd se opakoval. Zranitelnost vysušené republiky vůči ohni v přírodě roste, a proto si speciální vládní skupina pro boj se suchem tento problém zařadila mezi stěžejní úkoly.

Vrtulník se speciálním vakem.
Zásah hasičů při požáru na Kokořínsku.

Škody nepůsobí jen samotný požár – žár speče horní vrstvu půdy a její schopnost udržet vodu pak prudce padá. A to je něco, co si už tak vyschlé Česko nemůže dovolit. „Naše současné analýzy ukazují, že v posledním půlstoletí došlo k výraznému navýšení dnů, které jsou pro vznik požárů vegetace vhodné. Rozbory jasně dokládají, že riziko roste v nižších i vyšších polohách a velmi výrazně například v cenných oblastech, jako jsou České Švýcarsko nebo Podyjí,“ řekl LN Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Viník? Nedopalek nebo sklíčko

Právě tato instituce spolu s Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů a hydrometeorology dostala od ministerstva životního prostředí za úkol, aby sestavili záchranný plán. Podle predikce se Česko musí přichystat na možnost, že zažije ničivé rozsáhlé požáry, jaké jsou tu lidé zvyklí vídat ve zprávách z USA či Austrálie.

„Protože v očekávaném klimatu předpokládáme ročníky, kdy je vlhké období po konci zimy následováno relativně dlouhým a suchým létem, protože se prodlužují epizody sucha a rostou dosahované maximální teploty, nelze to uzavřít jinak, než že bychom měli očekávat i výrazný nárůst požárů vegetace,“ uvádí Trnka.

Čísla od hasičů dosvědčují, že záchranný plán je potřeba. Letošní léto přineslo třetí nejvyšší počet požárů vegetace od roku 2003, který odborníci považují globálně za nejteplejší. Tehdy se do statistiky propsalo 3343 případů, letos 2715. Trojici doplňuje ještě rok 2015, který spadá do stávající pětileté suché epizody.

„Nejčastější příčinou požárů v přírodním prostředí je lidská nedbalost. Například kouření, manipulace s otevřeným ohněm včetně zábavní pyrotechniky a rozdělávání ohňů, případně v jarním období vypalování trávy,“ říká Nicole Zaoralová, mluvčí hasičského záchranného sboru.

U zmíněného Ještědu vyšetřovatelé určili jako možnou příčinu odhozený nedopalek nebo sluneční svit odrážející se od odhozeného skla. Buď jak buď, neštěstí pramenilo z lidské činnosti. U tří požárů letos platil zvláštní stupeň poplachu, ve všech případech hořela vegetace. Spadá sem liberecká událost, pak hořící porost podél trati mezi Bělou pod Bezdězem a Bakovem nad Jizerou a deset hořících hektarů u Pňovan na Plzeňsku.

Horké a suché klima vytváří kruhový problém a jednotlivé jevy se vzájemně komplikují. Když je suché a horké počasí, riziko požáru roste. Při ohni v takové konstelaci hasičům chybí voda, jíž by plameny zdolávali. A když shoří kus lesa nebo travin, zasažená půda nedovede zadržet tekutinu, takže příště bude vody chybět ještě víc.

„Typicky během velkých požárů dochází ke znečištění ovzduší, k takzvanému zapečení povrchové vrstvy půdy, která se stane hydrofobní a kvůli ztrátě vegetačního krytu a poškození půdní struktury zranitelná erozí. Následně může docházet ještě ke splachu popela a zeminy do toků a ohrožení kvality vod,“ vypočítává profesor z Ústavu výzkumu globální změny.

Míra rizika se počítá jako procento plochy, které je průměrně od dubna do září vystaveno počasí příhodnému pro vznik přírodních požárů. Data odhalují, že v tomto případě stoprocentně platí pořekadlo, že příležitost dělá zloděje. Ani výzkumníci nečekali, že mezi teoretickým rizikem a skutečnými výjezdy bude tak úzká vazba.

„Mezi lety 1991 až 2015 kolísal počet všech výjezdů k požárům vegetace přibližně mezi osmi až třinácti tisíci. Více než dvě třetiny rozdílů mezi jednotlivými roky vysvětluje právě výskyt a délka trvání počasí příznivého pro přírodní požáry,“ vysvětluje Trnka.

Víc než čtvrtina Moravy pod výstrahou

Spočtené riziko za posledních třicet let vzrostlo o čtvrtinu, průměrně je v ohrožení 16 procent rozlohy republiky. V některých částech, které jsou suchou epizodou obzvláště zasažené, je číslo větší. Na jižní Moravě spadá do výstražného pásma skoro 28 procent plochy regionu. Výhled na dalších dvacet let pak podle Trnkova týmu ukazuje, že tempo náchylnosti k hořící vegetaci se zrychlí. Další čtvrtina přibude už v průběhu dvou dekád.

Analytici a odborníci shromáždění nad úkolem očekávají, že první zásadní výstupy budou mít k dispozici v průběhu příštího roku. Zkušenosti a měření ze zahraničí ilustrují, jak zásadní dopady na erozi a vodní bilanci lesní požáry mají. Středobodem vládního snažení v souvislosti s klimatem je, aby se posílily přirozené zásoby vody, v povrchových i podzemních zdrojích. Zmírnění eroze je v tom klíčové.

Mezi podpůrnými opatřeními je třeba blížící se protierozní vyhláška, která tvrdými sankcemi potrestá zemědělce, již na svých polích hospodaří neudržitelným způsobem. Do krajiny se také vracejí remízky, meze, schodovité svahy, pásy keřů nebo stromů, aby voda měla co nejvíc překážek, když utíká za hranice k sousedům. LN již před časem informovaly o spouštění pilotních projektů v rámci takzvané umělé infiltrace povrchových vod do podzemních. Jde o jednoduchou a velmi šetrnou metodu, kdy se povrchová voda přečerpává do podzemí pomocí vrtů nebo velkých vsakovacích ploch, prožene se třeba štěrkopískem, přičemž se vyčistí a v útrobách země se kumuluje v podstatě už v pitné kvalitě.

  • 0Diskuse