Tlak trhu je silný a skupina čtenářů jen omezená „Musíme mít oči nahoru a nos dolu neboli dělat noviny s pokorou a pro široké spektrum čtenářů,“ přibližuje šéfredaktor Chen Xuedong zaměření Česko-čínského žurnálu. Ten jako jediný přežil z dřívějších sedmi čínských periodik v Česku. Rychlé procesy vzniku a zániku dané nedostatkem financí postihují i místní vietnamský tisk. Problematická je třeba distribuce. Tlak trhu je silný zvlášť proto, že etnická média mají ze své podstaty omezenou skupinu čtenářů.
Přestože Vietnamci patří v Česku ke třetí nejpočetnější skupině cizinců, do oficiální škatulky národnostní menšiny se nevejdou, neboť nesplňují některá z oficiálních kritérií. Nemohou tak čerpat dotace na kulturní, a tedy i mediální aktivity národnostních menšin a jsou odkázáni na programy integrace cizinců ministerstva kultury, případně jednotlivých krajů. S ministerskou podporou ale nové přerozdělení rozpočtu od loňského roku nepočítá.
Tištěná vietnamská periodika se zaměřují jen na nejširší publikum a na základní zpravodajství a informační servis. „Zprávy čerpáme z českých internetových serverů, od vietnamských svazů a asociací, případně je propojujeme s poradenstvím,“ přibližuje svoji práci Nguyen Bao Ngoc, redaktor největšího vietnamského týdeníku Tuan tin moi (Novinky týdne).
Na rozdíl od zahraničí rezignuje většina vietnamských periodik v Česku na názorové debaty nebo obhajobu zájmů minority. Pokus o distribuci prodemokratických opozičních novin Dan Chim Viet (Hejno vietnamských ptáků), vydávaných Vietnamci v Polsku, brzy skončil. Nyní se dají sledovat jen prostřednictvím internetu. Tam lze najít i veškerý alternativní tisk druhé generace místních Vietnamců či zpravodajství Vietnamců z EU.
Boj o dotace Média uznaných národnostních menšin mají o něco snadnější život. Ukrajinci, Rusové, Slováci, ale i Srbové, Rusíni či Řekové mají státem garantované právo na zachování kultury, včetně podpory svých médií. Ale rozdíly v počtech podporovaných osob a skupin jsou obrovské. Přicházející migranti počtem několikanásobně převyšují řady zde již déle usazených menšin, které v některých případech čítají maximálně několik tisíc osob. Periodika vydávaná pro početnější komunity migrantů v Česku se snaží reflektovat i situaci nových migrantů. „Do časopisu vkládáme třeba praktické informativní brožury,“ vysvětluje Yana Leontiyeva, spolupracovnice Ukrajinského žurnálu. Příklady lze najít i v rusky psaných médiích. „Začali jsme s organizováním kulturních akcí a překvapilo nás, jaký zájem o ně byl mezi rusky mluvícími studenty. Později jsme hledali cesty, jak zde sdružit mladé lidi, kteří čtou a přemýšlejí. Časopis byl jednou z nich,“ popisuje Alexandr Barabanov počátky časopisu Artek, zaměřeného na ruskou mládež.
Etnická média ale kromě šíření informací v rámci komunity poskytují i příležitost ke komunikaci s většinovou společností, a jsou tak nástrojem integrace. O vzrůstajícím zájmu komunikovat s kulturou majority svědčí snahy mnohých z nich o překlady do češtiny. Díky tomu a díky internetu tak dnes už není problém nahlédnout pod pokličku migrantských aktivit.
***
Nahlédněte do výběru etnických médií
Ukrajinská média
Porohy
kulturně-politický časopis
www.ukrajinci.cz/cs/casopis-porohy
Ukrajinský žurnál
odborný kulturně-politický
měsíčník ve střední Evropě
www.ukrzurnal.eu
Ukrgazeta
komerční zpravodajský časopis
www.ukrgazeta.cz
Vietnamská média
Tuan Tin Moi (Novinky týdne)
s 5000 výtisky nejčtenější
zpravodajský časopis
http://bit.ly/dbB9GM
Van Xuan (Deset tisíc jar)
druhý nejčtenější zpravodaj
The Gioi Tre (Mladý svět)
společensko-informační časopis pro
mladé
http://vietbao.vn/The-gioi-tre/
Dan Chim Viet (Hejno
vietnamských ptáků)
opoziční časopis vydávaný
Vietnamci v Polsku
www.danchimviet.com
Viet Info
portál Vietnamců v Evropě
www.vietinfo.eu
Viet Magazin
česky psaný časopis
Ruská média
Ruské slovo
odborný kulturně-společenský
časopis, www.ruslo.cz
Artek
společenský časopis pro mladé
www.artek.cz
Inform Praga
komerční zpravodajský časopis
www.gazeta.cz
Ruská Praha
internetová TV, www.rupr.cz
O autorovi| PAVLA REDLOVÁ, Autorka je koordinátorka programu Migrace společnosti Člověk v tísni
