Pochod oznámil Petr Kalinovský, který bývá označován za někdejšího mluvčího neonacistického hnutí Národní odpor. Za zmocněnce označil Erika Sedláčka, který je podle policie aktivním příznivcem neonacistického hnutí, uvedl Wolf.
"I podle posudků, které magistrát získal, považuje úřad oznámený účel shromáždění za fiktivní," zdůraznil mluvčí. Skutečný cíl pochodu podle magistrátu směřuje k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti občanů pro jejich národnost, původ a náboženské vyznání.
Badeniho ulici si navíc již dříve zabrala Židovská obec v Praze. V minulosti oznámila akci "Protest proti neonacistickému hnutí" na každý den do míst, která jsou se Židy nějakým způsobem spojena. Chce tím zabránit tomu, aby na nich mohl pořádat shromáždění někdo jiný.
|
I podle posudků, které magistrát získal, považuje úřad oznámený účel shromáždění za fiktivní.
V polovině března magistrát zakázal dva pochody pravicových extremistů, které se měly konat 1. května v žižkovských ulicích. Svolavatel Martin Matička, který je údajně také napojen na Národní odpor, oznámil průvody jako "demonstrace nacionální síly". Naopak průvod ohlášený Matičkou jako "pochod národního svobodného odporu za svobodu slova" zakázán nebyl.
Neonacisté nakonec trasu nevyužili a 1. května se sešli na shromáždění, které ohlásila na náměstí Jiřího z Poděbrad Dělnická strana. Právní bitvu kvůli pochodu neonacistů svedli magistrát a extremisté loni na podzim. Radikálové svolaní Sedláčkem chtěli původně pochodovat na výročí protižidovského pogromu v nacistickém Německu někdejší židovskou čtvrtí.
Průvod byl nakonec zakázán, soud zapověděl i pochody ohlášené extremisty po jiných trasách. Neonacisté se nakonec sešli na Palackého náměstí, kde je možné pořádat shromáždění bez ohlášení. Řadu stoupenců ultrapravice policie zkontrolovala už ve Vysočanech. Ulice centra tehdy ovládli spíše anarchisté.
