PRAHA Spor mezi státem a společností Diag Human, která po Česku žádá miliardové odškodné za údajné zmaření byznysu s krevní plazmou, dostává další rozměr. Obě strany se přou o pravost spisového materiálu, který k arbitráži s více jak patnáctiletou historií existuje.
Totiž: kompletní spis byl na konci března předán Nejvyššímu soudu, který má rozhodnout o případné podjatosti předsedajícího rozhodce Petra Kužela. Do doby, než soud rozhodne, měl být průběh přezkumného řízení zablokován.
Jeden spor, dva spisy Jenže to se nestalo. Naopak, ministerstvo zdravotnictví na začátku minulého týdne oznámilo, že nároky dvou offshorových firem, které usilovaly o třetinu z případné částky pro Diag Human, byly zamítnuty. Zmínka o takovém rozhodnutí však podle právníka Diagu Jana Kalvody ve spise chybí. Kalvoda kvůli tomu nařkl zástupce státu, že cíleně ovlivňují obsah dokumentace k případu. „Pan Damiano Della Ca je připraven prokázat, že čeští rozhodci se dopustili rozsáhlé manipulace se spisem,“ horlil Kalvoda.
Ministerstvo zdravotnictví však „záhadu“ vysvětluje jinak. Tvrdí, že Kužel jako předsedající rozhodce si vede paralelní dokumentaci k případu, jak včera upozornilo Rádio Česko. Úřad se domnívá, že podobná praxe je naprosto běžná. „I přes vydání spisu Nejvyššímu soudu mají rozhodci povinnost konat. Musí pokračovat v řízení a zakládat listiny, které do spisu přibudou,“ argumentuje mluvčí resortu Vlastimil Sršeň.
Jeho slova potvrzují i advokáti se zaměřením na rozhodčí řízení, které LN oslovily. „Je základ, že v arbitráži mají všichni k dispozici úplně totéž. Pakliže je nutné centrální spis postoupit, nemá to na průběh řízení vliv. Všichni zúčastnění mají totiž stejné materiály,“ popisuje advokát Alexandr Bělohlávek. Diag: Je to skandál Zástupci Diagu Human to vidí jinak. Skutečnost, že existuje ještě jeden, paralelní spis považují za skandální. „Rozhodně si nemají co vést separátní spis. Navíc, když o jeho existenci je informována jen jedna strana sporu,“ zlobí se Kalvoda.
A dodává, že platí, že práce senátu nyní uvázla na mrtvém bodě. „Dokud nejmenujeme nového rozhodce, není možné pokračovat v řízení,“ říká Kalvoda.
