Zopakoval, že si ekonomika nemůže dovolit druhé uzavření, takzvaný lockdown, a nezbytné je zadlužování. Posteskl si ale, že musí schvalovat výrazný rozpočtový schodek. Přál by si, aby se neplýtvalo. Opět se vyslovil pro zrušení daňových výjimek.
Sněmovna se návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun začala zabývat dnes. Vládní návrh předpokládá příjmy 1488 miliard korun a výdaje 1808 miliard. Rozpočet čelí kritice opozice.
Zeman v proslovu, který trval asi 25 minut a který stejně jako loni kvůli potížím s nohami pronesl vsedě, poukázal na to, že dosud Česká republika žila ve více méně konjunkturálním období s excelentně nízkou mírou nezaměstnanosti či se snižováním podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu.
S první vlnou epidemie ale Česko muselo opustit „adoraci hospodářského růstu“, aby se podařilo zachránit lidské životy. Poznamenal, že se tak vytvořila nová situace, ve které je nutné vzdát se některých stereotypů, a to nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného.
Za druhou změnu myšlení označil potřebu zadlužování se. „Protože si nemůžeme dovolit druhý lockdown, to už by si ekonomika pravděpodobně klekla, pak je nezbytné zadlužování,“ řekl. Podotkl, že dosud podporoval politiku šetření. „A teď, stejně jako vy všichni ostatní, jsem trochu vykolejen, když musím, a to z přesvědčení, schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se při tom neplýtvalo,“ dodal.
Přál by si, aby v případě, že stát kvůli epidemii přistoupí k dotacím, byly časově omezené, a nahrazovaly je úvěry, které musí podnikatelé splatit, což je motivuje. Podpořil program COVID III, který podle něj na rozdíl od předchozích programů COVID I a II vypadá rozumně. COVID III považuje za základní program, který pomůže zemi vyvést z krize.
Schodek veřejných financí by měl klesat, dluh růst, vyplývá ze strategie ministerstva financí |
Zabýval se i otázkou zrušení superhrubé mzdy. Debatě kolem návrhu nerozumí, jde podle něj o technikálii. Za podstatu věci označil výši daňové sazby. Řekl, že na rozdíl například od důchodců či osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci v souvislosti s následky epidemie nedočkali solidární úhrady. Za rozumný kompromis proto považuje to, že snížení daně z příjmů bude časově omezeno na dva roky. Nedovede si představit, že by ekonomika výpadek, který bude ročně asi 90 miliard korun, měla snášet déle.
Zeman v projevu kritizoval některé návrhy na výdaje ze státního rozpočtu. Zdroje podle něj nejsou. Zdůraznil, že si stát sice může peníze půjčit, bude je ale muset vrátit. Postavil se třeba proti odborářskému návrhu na vyhlášení dvou volných dnů před svátkem 17. listopadu, označil to za mrhání penězi. Znamenalo by to ztrátu 24 miliard korun, řekl.
Předseda Českomoravské konfederace odborových vazů Josef Středula prezidentovu kritiku jejich návrhu odmítl jako „zcela nadbytečnou“. „Kritizovat totiž snahu o pomoc při nešíření covidu-19 a odlehčení přetíženému personálu nemocnic je zbytečné,“ napsal na Twitteru. Životy a zdraví se podle něj penězi vyčíslit nikdy nedají.
Kritika návrhu @odbory ze strany prezidenta M. Zemana na volno 16.11. je zcela nadbytečná. Kritizovat totiž snahu o pomoc při nešíření #COVID19 a odlehčení přetíženému personálu nemocnic, je zbytěčné. Životy a zdraví se totiž penězma vyčíslit nikdy nedají! pic.twitter.com/MjAXS8OF4o
— Josef Stredula (@JStredula) November 11, 2020
Zeman odmítl také návrhy na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, protože by podle něj představovaly výrazný výpadek rozpočtových příjmů.
Stejně jako loni se vyslovil pro zrušení daňových výjimek a úlev, které podle něj představují 380 miliard korun. V čase krize by podle něj mohli politici nalézt odvahu k řešením, která by jinak nebylo snadné schválit. Je si vědom, že všechny se zrušit nepodaří, do ekonomiky by se ale podle něj i tak mohlo podařit dostat desítky miliard korun.
Vláda chce zmrazit platy úředníků
Vláda v konsolidační strategii počítá s tím, že nebude zvyšovat provozní výdaje státu, což bude znamenat, že budou reálně klesat. Chce také zmrazit platy úředníků a státních zaměstnanců. Vláda však počítá s pozvolnou konsolidací a chce se vrátit do standardních podmínek bez vyvolání recese. Poslancům to ve středu řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), když jim představovala návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun.
Senát rozhodne o svém vedení a Zeman bude na jednání sněmovny. Do prodeje jde svatomartinské víno |
Sněmovna ve středu návrh rozpočtu projednává v úvodním kole, kdy má schvalovat jeho základní parametry. Jde o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádaní.
Vládní návrh předpokládá příjmy 1488 miliard korun a výdaje 1808 miliard. Rozpočet zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy ani jinými návrhy, které poslanci vložili do vládního daňového balíčku na příští rok.
Ministryně připustila, že předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která byla veřejnost zvyklá z období před pandemií. „Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku až do té míry, kde nám to současná legislativa a samozřejmě dluhová pozice umožňuje?“ ptala se.
Zeman jednal v Lánech s Babišem o rozpočtu. Schillerové pak slíbil jeho schválení |
Podle Schillerové se potvrzuje, že česká ekonomika je silná, stav veřejných financí je dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají mimořádné rezervy a taky zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. „Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice můžeme zmírnit,“ dodala.
Informovala také, že ke konci října stát podpořil ekonomiku kvůli pomoci v souvislosti s pandemií koronaviru 224 miliardami korun.
Ministryně také uvedla, že zatímco Česko počítá se schodkem 6,4 procenta hrubého domácího produktu, řada zemí počítá s dvouciferným deficitem. I z hlediska deficitu veřejných financí očekává lepší čísla jen pět členských zemí EU, dodala.
