BRNO Po celý včerejšek bylo Brno jako na jehlách: začalo sčítání hlasů v historicky prvním referendu o rozdělení města. Odtržení neprošlo. Hlasovala většina z téměř tisícovky voličů ze čtvrtí Dolní Heršpice a Přízřenice. Na jejich území se nachází významné průmyslové areály.
Někteří z těch, kdo původně podepsali petici za vyhlášení referenda, přiznávali, že nakonec dali soužití s Brnem poslední šanci – jinak půjdou za dva roky hlasovat obráceně. Další rovnou řekli, že jsou pro samostatnost. Výsledky si netroufali odhadovat zástupci žádné skupiny. Nakonec bylo pro 353 hlasujících, přibližně o stovku méně, než by bylo k odtržení třeba.
Hlasováním vyvrcholily spory uvnitř městské části Brno-jih, v jejímž čele stojí sociální demokrat Josef Haluza. Ta podle obyvatel zájmy Dolních Heršpic a Přízřenic opomíjí. „Na hřiště si koupí starý parník, ale na opravu osvětlení u nás nejsou peníze,“ shrnují místní. Jejich čtvrtě skutečně připomínají vesnici ve městě, chybí tam chodníky i další vybavení. Na druhou stranu na katastru Dolních Heršpic a Přízřenic leží i obchodní centra Futurum, Avion či část areálu Olympie. Ty i s obchodní zónou podél Vídeňské ulice platí vysoké daně z nemovitosti.
Spor kulminoval, když soukromý investor naplánoval se souhlasem radnice zástavbu, která se do čtvrti nehodí. Místní zahájili petici a vyvolali referendum, přestože zástupci magistrátu dosáhli změny záměru investora a jeho přesunu jinam.
Na poslední chvíli se snažil obyvatele ovlivnit i Haluzův stranický kolega, primátor Roman Onderka. Sliboval změnu přístupu, dokonce přeměnu obou čtvrtí v samostatnou městskou část, třicátou v pořadí.
Účast v referendu činila zhruba 75 procent, takže jeho výsledek bude závazný. Ale může také být vodítkem pro další čtvrtě, kterým se nelíbí přístup některé z radnic.
Konflikt může nastat v Bosonohách, které prý utrpí plánovanou stavbou silnice R43. Hlasy odtud znějí výrazně. „O oddělení jsme ale nejednali,“ tvrdí zástupkyně tamního občanského sdružení Marie Špačková. V neoficiální anketě mezi obyvateli čtvrtina naznačila, že by byla pro odtržení.
Zatím nejvíce čtvrtí se v referendech odštěpilo po roce 1989 od Zlína. Je jich celkem sedm.
