Školní rok ve znamení covidu. Jak bude 1. září vypadat a které školy jistě neotevřou?

Podle médií neotevře sportovní gymnázium v Kladně či základní škola v Pečkách na Kolínsku. Až do odvolání zůstává uzavřeno rovněž Masarykovo gymnázium v Plzni, základní škola ve Frýdlantu na Liberecku anebo Základní škola Husova v Jičíně. 

Kvůli koronavirové nákaze vláda nařídila uzavřít 11. března všechny školy. Do konce minulého školního roku provoz už plně neobnovily. Docházka byla omezená. Školáci tak do tříd zamíří skoro po šesti měsících. Ministerstvo školství vydalo před dvěma týdny manuál, jak by vzdělávací instituce měly v novém školním roce postupovat. Cílem je omezit šíření nákazy, aby se školy nemusely zavírat.

Některé základní školy tak nově zakážou rodičům vstup do budovy nebo pustí do učeben rodiče prvňáčků pouze s rouškou. Podle manuálu by měla být k dispozici dezinfekce, častěji se má větrat a uklízet. Ředitelé by se měli snažit omezit potkávání žáků z různých tříd.

Plošné roušky ve školách nebudou ani v „oranžové“ Praze

Pražský magistrát nebude kvůli nemoci covid 19 zavádět ve školách plošné nošení roušek. Město ředitelům škol pouze doporučí, aby zvážili, zda a v jakých prostorách ve škole nebo při kterých aktivitách mají děti roušky používat. Podle Hlubučka má každá škola jiný režim, proto město přistoupilo k doporučení. „Máme tu začátek školního roku, který jsme nikdy nezažili, takže je možné, že školy budou nařízení po několika dnech měnit,“ řekl. Zakázáno není pořádat školy v přírodě, avšak ředitelé by měli podle hygieničky zvážit, zda je pořádat.

„Situace s počty nakažených se nevyvíjí úplně dobře a počty rostou. Praha se dostala do žlutého semaforu, i když ve spodní hranici. Stále se ale daří situaci monitorovat, trasovat případy a mít ji pod kontrolou,“ řekl Hlubuček.

Každý prvňák dostane od hlavního města balíček nejen s pastelkami a dalšími věcmi, ale nově obsahuje rovněž látkovou roušku velikosti M, kterou je možné znovu použít.

Počty nakažených nyní rostou i v okresech Kolín, Příbram, Žďár nad Sázavou a Brno-město, které jsou podle semaforu zelené. Školy v těchto okresech by měly omezit vstup cizím lidem a schůzky s rodiči by se měly konat on-line. K přechodu na distanční výuku by mohl vést červený stupeň pohotovosti. Na dálku se budou učit i děti ze tříd, kde kvůli výskytu nákazy bude víc než polovina školáků v karanténě. Dálková výuka bude na rozdíl od jara povinná.

Distanční výuka prohloubila rozdíly, potvrdil průzkum

V základních školách by se podle ministerstva mělo vzdělávat asi 961 200 dětí, tedy přibližně o 8300 víc než loni. Do denní formy oborů vzdělávání středního, s výučním listem nebo s maturitou má nastoupit kolem 408 500 žáků, meziročně zhruba o 9900 víc.

Jarní období distančního vzdělávání dětí snížilo nároky rodičů na to, jakého vzdělání by jejich potomci měli dosáhnout. Zatímco loni v prosinci si 38 procent matek a otců přálo, aby z jejich dětí byli vysokoškoláci, v dubnu to bylo 31 procent. Důvodem poklesu bylo zřejmě to, že rodiče si při učení doma víc všímali toho, jaké dovednosti a zájmy děti mají. Vyplývá to z průzkumu, který v pondělí představili zástupci společností EDUin a PAQ Research. Podle nich průzkum také potvrdil, že se mezi dětmi při učení na dálku prohloubily rozdíly.

Podle Karla Graguláka ze společnosti EDUin průzkum v dubnu ukázal, že rodiče po zkušenosti s výukou na dálku považují za důležité, aby děti uměly pracovat s informacemi a naučily se samy učit. Práci s informacemi označilo za jeden z hlavních cílů školy 70 procent rodičů, zatímco v roce 2009 to bylo 41 procent. Samostatné učení považovalo na jaře za podstatné 55 procent rodičů, před 11 roky 46 procent.

Aspirace rodičů na vzdělání jejich dětí podle Korbela poklesly u školáků ve všech ročnících základní školy, tedy nejen u těch, kteří byli těsně před zkouškami na střední školu. Méně na svých nárocích ubrali rodiče, kteří sami nemají maturitu a kteří mají na vzdělávání obecně menší požadavky, dodal.„Hlavní posun (v nárocích na vzdělání dětí) nastal u více vzdělaných rodičů,“ uvedl Václav Korbel ze společnosti PAQ Research. „Je možné, že během vzdělávání na dálku tím, jak trávili s dětmi víc času a vzdělávali se s nimi, zjistili, jaké jsou preference jejich dětí, jaké mají schopnosti, kompetence a že by třeba chtěli jít studovat nějaký středoškolský obor s maturitou, nebo bez maturity,“ vysvětlil.

Podle Korbela průzkum potvrdil, že všechny děti se na jaře neměly možnost učit na dálku stejně. Počítač podle průzkumu nevlastnily dvě procenta domácností. V případě lidí bez maturity to bylo pět procent, u těch s maturitou jedno procento. Podobné rozdíly byly i u dalších potřeb pro výuku na dálku, řekl odborník. Dodal, že v některých rodinách byly také častější hádky, a to hlavně u mladších školáků, kterým museli dospělí s učením víc pomáhat. Podle něj se proto učitelé budou muset na podzim vypořádat nejen s velkými rozdíly ve znalostech dětí, ale i s tím, že některé budou potřebovat větší psychickou podporu.