Učitelé při očkování dostanou přednost před chronicky nemocnými. Ti se bouří, považují to za nespravedlivé |
„Základní bylo rozhodnutí Brna vytvořit záložní nemocnici, kterou jsme ale nakonec naštěstí nepotřebovali. Lámalo se to v bodě, kdy jsme uvažovali, zda ji personálně obsadit, nebo ji zrušit. V tu chvíli přišel nápad využít ji jako očkovací centrum,“ vysvětlil pro Lidovky.cz hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).
Ostatně stále přítomná lůžka jsou temnou připomínkou toho, že k přetížení nemocnic v kraji už zase není daleko. Kdyby bylo třeba, stane se z očkovacího centra přes noc opět detašované covidové pracoviště brněnské „fakultky“.
  |
Pro krajské očkovací plány má projekt umístěný na výstavišti moravské metropole klíčové postavení. Právě tento model by chtěl Grolichův kraj využít jako šablonu a aplikovat jej minimálně v dalších sedmi krajských centrech, jejichž výstavbu plánuje v Břeclavi, Vyškově, Hodoníně, Blansku, Hustopečích, Kyjově a Znojmě.
Přesnou podobu očkovacího procesu od začátku do konce nám přímo na místě popisuje přednosta Kliniky úrazové chirurgie Milan Krtička. „Moc nám pomohli matematici a ‚modeláři‘ z Vysokého učení technického v Brně. Ukázali nám, že kapacity jsou tu větší, než jsme si původně mysleli,“ pochvaluje si mezioborovou spolupráci.
Krtička je součástí speciálního týmu, který spadá přímo pod českou vládu. Jeho členové jsou připravení kdykoliv si zabalit a vyrazit na mezinárodní misi při nějaké z přírodních katastrof. Lékař přiznává, že ačkoliv v Česku jde trochu o polní podmínky, z jeho zkušeností ze zahraničí se to srovnat nedá. V roce 2015 například zažil zemětřesení v Nepálu o síle 7,4 Richterovy škály.
Univerzitní matematici nasnímali při zkušebním provozu centra termokamerami pohyb osmdesáti seniorů, aby si udělali představu o tom, jak se pacienti v prostoru pohybují. „Oproti původnímu modelu jsme je například nechali, ať si vezmou kabát s sebou a nenechávají ho pověšený u vchodu. Tam se totiž pak tvořily blokády,“ vysvětluje Krtička. I Grolich si chválí, že akademici přišli s efektivním systémem „špuntů a brzd“, který dal očkovacímu centru řád. Krtička také přiznává, že až modely jim ukázaly skutečnou kapacitu pracoviště.
Praktici budou moci od března očkovat proti covidu. Dostanou přístup do objednávkového systému |
Potřebnou administrativu si pacienti vyřídí ve dvou krocích. Nejprve se vypořádají s ověřením identity a nutným papírováním. Pak už si je převezme lékař, který zhodnotí jejich zdravotní stav. Následně pokračují ve čtveřicích do uličky, kde jsou u každé kóje s dvěma postelemi připravené čtyři židle. Na těch sedí, než k nim dorazí sestry a píchnou jim vakcínu předem připravenou do stříkaček. Pak už zbývá jen patnáct minut počkat pod dohledem lékaře, který horizontálně putuje mezi uličkami. Poslední zastávka čeká čerstvě očkovaného u okénka, kde po druhé dávce dostane certifikát. Celý proces trvá okolo třiceti minut, Krtička by ho ale rád ještě o deset minut zkrátil.
Během naší návštěvy probíhá zkušební provoz, očkují se zde někteří policisté a hasiči. Právě muži zákona jsou podle Krtičky dobře nápomocní. „Hned u vchodu jsou členové antikonfliktního týmu. Lidé občas chodí dost špatně naladění, ale autorita policistů je ‚srovná‘ hned u vstupu. Uvnitř už problémy nedělají,“ říká přednosta.
Osmdesátníci jsou však trochu jiní klienti než organizovaní uniformovaní příslušníci složek státu. Většina seniorů například dorazí s doprovodem, který s nimi po celou dobu zůstává. Z návštěv lékaře při odběrech krve jsou naučení, že nemají jíst ani pít. Přitom v případě očkování je to úplně jedno, člověk se může ráno před vakcinací „nadlábnout“, jak se mu zlíbí. „Občas už sem tak dorazili velmi unavení senioři, které jsme proto uložili na chvilku na lůžko a naočkovali je na něm,“ říká jeden ze dvou příslušníků záchranné služby, kteří nejčastěji řeší případy lidí, kterým se udělá špatně spíše z jehel samotných než z účinků vakcíny.
V kóji hned vedle té záchranářské probíhá příprava vakcín. Provádějí ji dvě dobrovolnice studující farmacii pod dohledem zkušené lékárnice. Z jedné lahvičky od společnosti Pfizer vytahují šest dávek, zrovna v den naší návštěvy musí stihnout 107 lahviček. Připravené stříkačky i s jehlami putují rovnou k sestrám, které se tak nestarají o nic jiného, než samotné vpravení vakcíny do pacienta.
Podobně jako třeba ve Zlínském kraji měli také Jihomoravané vizi, ve které by vakcínu dostali k dispozici praktičtí lékaři. Jenže na tomto bodě se střetl hejtman Grolich s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Předseda vlády hejtmanům sdělil, že se s praktiky prozatím nepočítá a jejich zapojení má být ve hře, až dorazí do Česka více vakcín a rozjedou se velká centra.
„Chtěli jsme variantu, kdy by praktičtí lékaři očkovali přímo v ordinacích, jelikož je to pro seniorní občany příjemnější. Dělo by se to však mimo rezervační systém. Jak jsem ale pochopil, tak názor ministerstva i ostatních hejtmanů je takový, že aby v tom byl pořádek, mělo by se vše řešit skrze centrální systém,“ popsal Grolich, podle něhož šlo v mediální přestřelce s Babišem o „rozkol ve filozofiích“.
Grolich se teď hodlá požadavku na centrální registraci podvolit. Podle jeho názoru je zkrátka nutné zapojit praktiky už nyní, protože přijít k nim na očkování je pro seniory snazší. „Chceme splnit všechny podmínky pro to, abychom mohli praktiky zapojit,“ říká hejtman, dle kterého by si praktičtí lékaři chodili do nejbližší nemocnice pro ampulky se séry sami, bez řešení složité logistiky rozvážení.
Doufá také, že posun přinese používání vakcíny od AstraZeneky. S rozvážením Pfizeru a Moderny byly totiž kvůli nutnosti dodržet přísný chladový řetězec problémy. AstraZeneca se dá skladovat v běžných ledničkách. „Ne všem krajským koordinátorům se do toho i z těchto důvodů asi chce, snazší je vakcínu prostě vydat do pár nemocnic v kraji,“ myslí si hejtman.
