František Valdman vystudoval průmyslovku, ale díky životu v předhůří Šumavy měl poměrně blízko i k zemědělství a k práci se stromy. V 90. letech využil otevřených hranic a začal pracovat u svého kamaráda, který měl v jižním Tyrolsku v Itálii ovocné sady. Doma však na něj čekal vlastní pozemek o rozloze zhruba sedmnácti hektarů, který patřil jeho rodině. Myšlenku vytvořit z něj plantáž vánočních stromků podnítil Valdmanův známý, kterého napadlo, že zkušenost z péče o sady by se dala s vlastním pozemkem dobře spojit.
„Ze začátku jsem podnikal napůl se svým příbuzným. Ten se ale postupně začal víc věnovat jiným svým podnikům, já jsem mu jeho investici vrátil a začal jsem pěstovat sám. První stromky jsme vysadili v roce 1995, prodávat jsem začal v roce 2000.“
Ačkoli se zdá, že vánoční stromky rostou v lese, není tomu tak. Na lesní půdě se pěstovat dokonce nesmí. „Důvodem je to, že zákon o lesním hospodářství přikazuje, že obmýcení na lesní půdě je možné až po osmdesáti letech života stromu. Vánoční stromek se ale těží v sedmi nebo maximálně v deseti letech. Je to stejné jako v případě rychle rostoucích energetických dřevin, s nimiž jsou vánoční stromky často i legislativně spojovány,“ vysvětluje Valdman.
Každý úředník to vidí jinak Pro plantáž vánočních stromků se tak používá zemědělská půda. „Některé mé kolegy trápí česká legislativa, protože každý úředník si vysvětluje plantáž vánočních stromků jinak a někde ji nelze kvůli obstrukcím stavebních úřadů ani založit,“ říká Valdman, který působí mimo jiné i jako místopředseda českého sdružení pěstitelů vánočních stromků.
„Stromek je víceletá rostlina pěstovaná na zemědělské půdě, ale někde si to úředníci nechtějí nechat vysvětlit a každé schválení provází neskutečné úsilí. Český stavební zákon je paskvil, to vím i proto, že teď řeším kolaudaci domu. A jsem rád, že zřízení plantáží jsem vyřizoval už v roce 1995.“
Když Valdman začínal, osázel vánočními stromky pět hektarů svých pozemků, ale brzy zjistil, že takový objem nelze zvládnout. Začal osazovat každoročně jen dva hektary a navázal spolupráci s dalšími kolegy v obci Dolany, kteří podobným způsobem obhospodařují deset hektarů a sázejí hlavně borovice. „Smrk a borovice patří k české tradici, jedle byla vždycky jakýsi top strom. Tím se dnes dostává víc do popředí, ale smrk i borovice se tu pořád prodávají. V zahraničí jde na odbyt spíš jedle. Ta se sem víc dováží, vypěstovat ji v Čechách je poměrně složité. Dodávají ji hlavně Dánové, kteří ji distribuují po celé Evropě. My jedli pěstujeme také, ale pokud ji chce například někdo, kdo zásobuje velké markety, potřebuje dodavatele, který je schopen mu obstarat několik tisíc i několik set tisíc stromků a potom jedná spíš se zahraničními firmami.“
Obyčejný smrk vyroste do podoby vánočního stromku za pět let, jedli to trvá osm až deset let. „Je to dlouhodobá investice a nikdo vám neřekne dopředu, jaký strom bude za deset let právě hitem,“ zmiňuje podnikatel některá rizika své profese. „Jednu dobu se prosazovalo třeba to, že do Krušných hor zasažených imisemi bude jako náhradní dřevina vysázen stříbrný smrk pichláč. Začalo se jich v České republice pěstovat obrovské množství, jenže pak se jejich sázení v Krušných horách zarazilo a stromky přišly před pár lety na vánoční trh. Hodně se tím zničily ceny a pěstitelé měli strašné potíže s odbytem. Teď naopak začíná být stříbrného pichláče nedostatek, protože většina pěstitelů se mu kvůli tomu přestala věnovat,“ popisuje Valdman.
Mít vždy všechno Čelit různým zákaznickým preferencím i výkyvům lze podle něj jen tím, že plantážník pěstuje všechny druhy stromků a má je každý rok k dispozici. „Když si vybudujete trh a pak nemáte zákazníkovi co nabídnout, tak máte samozřejmě problém. Musíte mít všechno. Ale je to trochu alchymie, protože každý strom všude neroste. Třeba jedle nám neroste na spodních plochách (plantáž tvoří svažitý terén, pozn. aut.), musíme pro ni hledat umístění. Hodně lidí si představuje, že pěstovat vánoční stromky znamená zasadit je a potom sklidit, že v lese taky stromy rostou samy. Jenže tam nejde tolik o to, jak vypadají, pěstují se jen na dřevo. Práce kolem plantáže vánočních stromků je celoroční.“
Trochu volnější má tak Valdman paradoxně právě jen prosinec, během něhož se stromky z plantáže prodají nejpozději do poloviny měsíce. První dva měsíce nového roku věnuje podnikatel údržbě a případným opravám sázecí techniky a od konce března sází nové stromky. Následuje ošetřování plantáže proti plísním a škůdcům, zastřihávání a tvarování stromků a vyžínání trávy, která by prorůstala jehličím. V létě se začnou označovat stromky na prodej, v září podnikatel začíná stříhat okrasné klestí na Dušičky.
Nové stromky kupuje podnikatel jako čtyřleté sazenice, v případě jedle je těží po sedmi letech od výsadby. Každá nově vysázená plocha se těží tři roky, tedy v sedmém, osmém a devátém roku stromku, někdy i v desátém. „Na to má vliv příroda, některý rok mohou stromky například omrznout a jsou pro ten rok ztraceny. Stát se může cokoli. Na Moravě už jsem jednou viděl i plantáž zničenou krupobitím. Jde to zachránit, ale trvá to třeba dva roky a být dva roky bez jakéhokoli příjmu není jednoduché. Také proto jsem si k plantáži přibral i další činnost, jako je například výroba balicích sítí na stromky, ořezávačů stromků a dalších artiklů. Ty vyrábím nejen pro sebe, ale také na prodej, aby mi zajistily další příjem i během roku,“ vysvětluje Valdman. S prací na plantáži mu pomáhají rodiče, kamarádi a v sezoně brigádníci. „Není to natolik lukrativní podnikání, abych si na to celoročně bral zaměstnance. Nejde to už kvůli velkým daňovým odvodům, které u nás jsou.“ Prodejce vidíte jen před Vánoci Když František Valdman v roce 2000 začínal s prodejem, sázel především na osobní kontakt. Oslovoval firmy, objížděl všechna velká města, vyhledával prodejce vánočních stromků, informoval je, co bude mít k dispozici a dostával se tak do povědomí. „To je další zajímavost, která je s pěstováním vánočních stromků spojená. Zákazníci se špatně hledají, protože jsou vidět jenom jednou ročně, když se stromky prodávají, nikdy jindy. Během roku se prodejci vánočních stromků věnují něčemu úplně jinému, takže nakontaktovat je můžete jen v to jedno konkrétní období.“
V začátcích Valdman sázel v propagaci hodně i na odborné zahradnické časopisy, dnes je jeho hlavním reklamním médiem internet. Na stromcích svou značku nijak nerazí. „Má to svůj dobrý důvod, protože lidé by si pak na stromku přečetli, že je ode mě, přijeli by přímo na plantáž a chtěli by ho levněji. A jeden člověk by si vybíral stromek na plantáži tři hodiny. To dělat nechci. Proto dávám na stromky jen štítek s logem sdružení pěstitelů vánočních stromků a s informací, že stromek byl vypěstován v České republice.“
***
Dotazník
František Valdman Rodina: „Jsem ženatý, mám dceru, které bude v lednu rok. A ano, vánoční stromek pro rodinu mám ze své plantáže.“ Auto: „Na práce na plantáži mám Nissan Terrain, zbytek aut v rodině tvoří Peugeot.“ Oblíbená hudba: „Rocková.“ Volný čas: „To je zajímavá otázka, ono ho moc není. Asi jediné, co mi kromě firmy zabere dost času, jsou dobrovolní hasiči. Tomu se věnuji, pořádáme v obci kulturní akce, každý rok organizujeme projekt Hrádecké kulturní léto, aby se v regionu něco dělo.“ Oblíbená dovolená: „Rozhodně nejsem člověk, co si lehne a válí se. Takže spíš aktivnější a akčnější dovolená. Válet se na pláži, to rozhodně ne. Podívat se někam, zalyžovat si, to ano.“
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
