Někde byly ztráty včelstev za sezonu 2018/19 skutečně extrémní – a to i nad polovinu populací v úlech! Dokládají to dotazníková šetření mezi včelaři například na Kraslicku v západních Čechách, na Kaplicku a kolem Trhových Svin v jižních Čechách, v okolí Telče anebo poblíž Nového Jičína. Jinde se však pohybují i hodně pod pěti procenty.
„V loňském i letošním roce se ztráty včelstev (včely medonosné) v Česku pohybovaly kolem třinácti procent. Toto je však statistický údaj za celou republiku, v některých regionech byly ztráty minimální, nebo naopak neobvykle vysoké,“ řekl LN Danihlík. „Mediální zprávy o velkých úhynech včelstev mohou být zavádějící, často jde o lokální problémy, které se bohužel generalizují. Regionální rozdíly souvisejí jak se šířením chorob, z nichž nejzávažnější je varroóza a mor včelího plodu, tak s podmínkami v dané lokalitě,“ dodává „včelolog“.
CHOVY PODPOŘÍ DOTACEVčelaři by na příští tři roky opět mohli dostat dotace téměř 200 milionů korun, půl na půl z evropských a národních zdrojů. Peníze mají podpořit včelařské chovy, zlepšit jejich výrobky i uvádění na trh. O podmínkách pro získání dotací, které v rámci Českého včelařského programu navrhuje ministerstvo zemědělství, bude v pondělí jednat vláda. |
Monitoring, který letos vychází z odpovědí 1210 českých včelařů, za poslední dva roky zachytil vyšší ztráty na jihu Čech, ovšem v kritické zimě 2014/15 byly nejvyšší na severní Moravě, kde obecně přesáhly hranici třetiny včelstev. „Zatím však nemůžeme říci, že by některá oblast byla více či méně problematická. Pomyslného ,černého Petra‘ si lokality střídají. Výjimkou může být zima 2016/17, kdy jsme zaznamenali téměř plošné problémy,“ uvádějí experti. Tehdy bylo na vině jak počasí, tak nevhodné zdroje potravy pro včely.
Vědci a včelaři, kteří se podílejí na projektu COLOSS v rámci takzvané občanské vědy neboli citizen science, upozorňují, že se včelám obecně daří lépe v botanicky rozmanité krajině, kde rostliny poskytují nektar i pyl během celého roku. Těžší to pak mají v silně obhospodařované zemědělské oblasti – ať už řepky, či jiných plodin –, kde je úspěšné včelaření náročnější.
Nesekejte všude, pomůžete
Lidé nyní na sociálních sítí často plédují za nestříhání trávníku kvůli hmyzu a suchu. Co na to experti včelaři? „Myslím, že je dobře, že se lidé odvracejí od sterilních trávníků ke kvetoucím zahradám plným života. Ještě bych doporučil vysazovat medonosné stromy a keře, z nich má potravu hmyz a po dozrání plodů i člověk. Některá občanská sdružení se zabývají obnovou alejí a parků, to vnímám také jako prospěšnou aktivitu,“ míní Danihlík, sám aktivní včelař.
Mírní pak někdy šířený „hoax“ či přímo blud, že by za umírání včel a hmyzu mohly mobilní sítě 4G a výhledově 5G. „Zatím jsem neviděl žádný seriózní důkaz, že by mobilní nebo datové sítě měly vliv na zdraví včelstev. Pro srovnání: sám jsem měl včelnici pod sloupy velmi vysokého napětí a včelám to bylo, řekl bych, celkem jedno,“ říká vědec z Hané.
Včelaři mají v příštích třech letech dostat dotace za 200 milionů korun |
S kolegy Robertem Brodschneiderem z univerzity v Grazu a geoinformatikem Janem Brusem vydali nedávno vědeckou studii v časopise Agriculture, Ecosystems and Environment, jež porovnává mortalitu medonosek u nás a v Rakousku za léta 2013 až 2017. „Zimní úbytky včelstev se pohybují mezi 8,1 až 28,4 procenta v Rakousku a mezi 6,4 a 19,4 procenta v Česku se znatelně vyššími úhyny za všechny čtyři sledované zimy v Rakousku,“ uvádějí výzkumníci. Navíc upozorňují na větší počty včelařů i včelstev v tuzemsku než u sousedů.
Včelaření jako životní styl
K dnešnímu dni je podle údajů ministerstva zemědělství v zemi registrováno bezmála 60 tisíc včelařů s přibližně 670 tisíci včelstev. „Podle oficiálních dat v Česku přibylo od roku 2013 do loňska kolem devíti tisíc včelařů a asi 120 tisíc včelstev. Osobně mám pocit, že včelaření se stává symbolem ekologického smýšlení střední generace. Včelaření je úžasný koníček, skrz který lze poznávat přírodu kolem sebe, ale má i své nároky,“ upozorňuje Danihlík.
Včelař bez znalostí biologie a jak správně vést včelstva může být podle něj pohromou pro okolí: „Každému začátečníkovi nejdřív radím, ať začne ‚včelařit‘ v knihovně, zajde si na kurz, přednášku a až pak si pořídí včely.“
Některé oblasti jsou navíc „převčelené“, což platí pro vybrané lokality ve Slezsku a na Moravě, kde se nachází v přepočtu i pár desítek včelstev na kilometr čtvereční. V takových lokalitách se mezi včelstvy snáz šíří nemoci.
Smyslem projektu COLOSS je chorobám i zabraňovat, sdílet poznatky. „Letos už máme data ze šestého ročníku, konečně se rýsují zajímavé trendy: jak včelaři zvládají varroózu, jaký med vytáčejí a další. S kolegou Brusem z katedry geoinformatiky pracujeme na vhodné vizualizaci výsledků v mapách. Projekt je rovněž významným zdrojem inspirace pro základní výzkum, jemuž se spolu se studenty věnujeme na olomoucké univerzitě,“ uzavírá činorodý Danihlík.