Referendum v Irsku nechalo čelní představitele EU, jejichž státy neleží mezi Německem a Ruskem, naplno vyslovit myšlenku, se kterou si někteří již léta pohrávají: integrovat hlouběji užší skupinu, bez těch, kteří společný postup úmyslně nebo nechtěně blokují či zpomalují. Také prezident a jeho věrní vítají irské „ne“ jako otevřenou cestu ke „svobodnější“, na míru šité vícerychlostní EU, kde si každý stát bude moci vybírat, co se mu na integračním projektu líbí a co ne. Přitom ze všech alternativ k EU fungující podle „Lisabonu“ je vícerychlostní unie z pohledu středoevropské země tou nejnebezpečnější.
Pro Českou republiku by vícerychlostní EU představovala omezení reálné možnosti prosadit něco z našich skutečných národních zájmů. I člověku chápajícímu EU toliko jako nástroj k posílení svého vlivu přeci musí být jasné, že partnerovi, který není schopen říci, co chce, je nečitelný a svou nevyzpytatelností nebezpečný pro celek, na pomoc v nouzi nikdo nepřispěchá. Proč brát ohledy na někoho, kdo se nechce podílet na řešení společného problému, když je jednodušší domluvit se s Ruskem nad jeho hlavou?
Vícerychlostní unie by znamenala konec evropské solidarity – největšího přínosu z členství v EU. Odvrátila by pozornost partnerů od našich životně důležitých zájmů, protože bychom je nevídali na všech fórech. Novodobé „o nás bez nás“ by představovalo geostrategickou prohru na generace dopředu.
Vývoji, který by vedl k takové unii, musíme jednoznačně zabránit. Prvním krokem by přitom mělo být jasné oznámení vládních stran, že podporují neodkladnou ratifikaci smlouvy, kterou vláda podepsala – nepochybně v dobré víře, že je zcela v souladu s českým ústavním pořádkem. Zbavili bychom se morálně nepříjemného pocitu, že se zbaběle schováváme za Iry jen proto, že část ODS nechce nést odpovědnost za „potopení“ smlouvy, na jejímž sepsání se podílel i Jan Zahradil.
Ten také, spolu s dalšími představiteli ODS, často skloňuje naše „plnohodnotné členství“. Vícerychlostní unie však znamená dobrovolně se jej vzdát.
O autorovi| Václav Lebeda, místopředseda a programový ředitel občanského sdružení Evropské hodnoty
