„Pevně doufáme, že to velice zásadním způsobem usnadní vývoj nových vakcín. Jak proti klíšťatům, to znamená veterinárních, tak vakcín proti například lymeské borrelióze nebo jiným klíšťaty přenášeným nákazám,“ uvedl děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer.
Ve střední Evropě jsou klíšťata spjata zejména s přenosem dvou nejzávažnějších infekčních onemocnění člověka na tomto území, a to klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy. V celosvětovém měřítku jsou navíc velkým problémem pro zemědělství, protože masivně přenášejí vážné nemoci například na skot.
Ačkoli se může zdát, že klíšťat přibývá, nelze to podle Grubhoffera statisticky doložit. Přehled komplikuje i fakt, že je na světě popsáno přes 860 druhů klíšťat. Jejich výzkum je velkým dobrodružstvím -vědci u nich například zkoumají metodu takzvaného vypnutí genu, což by klíšťatům zabránilo sát.
Fakulta v Budějovicích získala moderní přístroje Akce obdobného rozsahu se dosud ve světě nekonala, Jihočeská univerzita v souvislosti s ní získala moderní software, který dokáže rychle zpracovávat genetické údaje, vyhodnocovat a porovnávat je.
Toto vybavení, které v Českých Budějovicích zůstane, není nikde jinde v tuzemsku.
Zdejší fakulta i Parazitologický ústav Biologického centra Akademie věd se výzkumu klíšťat věnují dlouhodobě a jejich výsledky jsou mezinárodně ceněné. Zatím posledním velkým projektem je sběr a výzkum klíšťat v jižních Čechách a v Bavorsku. Studenti budou do podzimu zkoumat výskyt klíšťat ve 30 lokalitách určených epidemiologickými mapami. Zatím takto nasbírali 8000 klíšťat, projekt potrvá do podzimu.
