Mnoho lidí z jiných částí světa má v Číně problémy s výslovností čínských jmen. Stalo se tedy běžným zvykem, že si Číňané blízce spolupracující s Evropany nebo Američany dávají západní jména.
S redakcí ČT tady spolupracuje Max, Lisha a Mandy. Jedna asistentka si nechala čínské jméno Siyun.
Jsme na tom ještě dobře. Pro australského producenta Curtise v Pekingu pracují Blue, Flower, Pearl a Rainbow. „Podle těch jmen by si někdo mohl myslet, že vedu strip bar a ne redakci,“ úsměvně komentuje.
Pak je tu překladatelka, která si říká Table Table. Proč by se chtěl někdo nazývat stolem, a to ještě dvakrát, mi ze začátku nebylo jasné. Pak jsem se ale dopátral, že její skutečné příjmení je v Číně běžné Čuo. Když se Čuo vysloví vyrovnanou první intonací, znamená to stůl. Jde tedy o jakýsi přenesený překlad. Stolem bych se ale stejně nenazýval.
Populární jsou i módní značky. Znám několik Gucci a jednu Chanel. Redakce jedné mexické televize nedávno najala velblouda, tedy dívku, co si říká Camel. To taky moc nechápu. Velbloud je sice pracovité a houževnaté zvíře, ale existují milejší stvoření; proč ne např. Veverka nebo Koala? Špatná není ani Liška (Fox). Jedna už v kanceláři americké NBC dokonce i sedí.
***
lidovky.cz
Nový blog Tomáše Etzlera na www.lidovky.cz/etzler
O autorovi| Tomáš Etzler, zpravodaj České televize
