Velmoci se nakonec shodly, i Teherán si ale připsal malá vítězství. Už jen tím, že dostal na svoji stranu dvě země s regionálními mocenskými ambicemi – Turecko a Brazílii. NEW YORK / PRAHA Nebyla to lehká práce. Bylo třeba přesvědčit Rusy, Číňany i další země včetně západních, že pokažení jejich obchodů s Íránem je pro ně menší hrozbou než vidina Teheránu disponujícího jadernými zbraněmi. Apředevším, že přijetí sankcí se nemusí s pokračováním v lukrativních obchodech vylučovat.
Výsledkem je nová várka sankcí, které včera na Írán uvalila Rada bezpečnosti OSN. Pětice stálých členů – kromě obou zmiňovaných států ještě Američané, Britové a Francouzi – se na návrhu nové rezoluce dohodla už v úterý.
Přesto neproběhlo hlasování zcela hladce. Dva nestálí členové Rady bezpečnosti – Brazílie a Turecko – si vzali „oddechový čas“ a jejich zástupci ještě probírali se svými metropolemi, jaký postoj zaujmou. Nakonec hlasovali proti, Libanon se pak ještě zdržel.
Především Západ čele s USA považuje schválení nové várky sankcí za úspěch. Ještě než se v New Yorku začalo vůbec hlasovat, mluvila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová o „nejdůležitějších sankcích, kterým kdy Írán čelil“.
Dosavadní opatření OSN, která měla Teherán přimět k zprůhlednění jeho jaderného programu, zahrnovala blokování obchodu s „citlivým nukleárním materiálem“, zmrazení účtů Íránců přímo spojovaných s programem či omezení zbrojních obchodů. Nové sankce už přijatá opatření zpřísňují a zavádějí i některá nová. Rozšiřují například seznam íránských přestavitelů a firem napojených na nukleární program, jimž mají být v zahraničí zmrazeny účty. Teheránu se také zakazuje nákup zbraní včetně útočných helikoptér či raket. Žádný postih, který by měl zásadnější dopad na íránskou ekonomiku – jako například embargo na vývoz ropy – ale schválen nebyl.
Teherán: Budeme pokračovat „Mohou (Íránu) ublížit,“ předpověděl ve včerejším vydání deníku The Washington Post ředitel Institutu pro analýzu globální bezpečnosti Gal Luft. Podle něj se ale nedá čekat, že by Teherán své chování nějak zásadně změnil. Jinými slovy řečeno, že by svůj jaderný program – podle Íránců mírový – zprůhlednil natolik, že by přestal ve světě budit obavy. Ostatně Teherán hned v reakci na hlasování dal najevo, že bude v obohacování uranu pokračovat.
Íránci během měsíců předcházejících včerejšímu schválení rezoluce OSN vyvinuli mimořádnou diplomatickou ofenzivu, která sice schválení sankcí neodvrátila, nějaké ovoce ale přinesla.
Jedním z přínosů je právě naklonění si Turecka a Brazílie, které se pokoušely s alternativním plánem na vývoz íránského obohaceného uranu výměnou za dodávky paliva sankce odvrátit. A jak včera dále napsal deník The Washington Post, Íránci také už dopředu začali rozšiřovat kapacity na zpracování surové ropy a plynu. Sankce prý byly navíc zmírněny tak, aby nebyly významněji dotčeny velké obchody s Ruskem a Čínou.
A ještě včera se íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád snažil na konferenci v Istanbulu ruského premiéra Vladimira Putina přesvědčit, aby „nebyl na straně nepřátel íránského lidu“. To mu ale zcela nevyšlo.
***
ÍRÁN POD TLAKEM
* Proti Íránu zavedly sankce jak Organizace spojených národů (OSN), tak i separátně Spojené státy a Evropská unie. Sankce OSN
* Rada bezpečnosti OSN zavedla už čtvrtou vlnu sankcí – první na Írán uvalila v prosinci 2006, druhou v březnu 2007 a třetí v březnu 2008.
* První vlna sankcí brání Íránu v tom, aby si opatřil technologii pro výrobu jaderné zbraně. Rovněž zmrazila zahraniční konta a majetky lidí a společností napojených na íránský jaderný program. Írán dostal 60 dní, aby upustil od obohacování uranu, ale ultimátum ignoroval.
* Druhá vlna sankcí brání Íránu v nákupu zbraní a rozšiřuje finanční postihy. Zmrazila zahraniční konta a majetek dalších 28 skupin lidí, firem atd.
* Třetí vlna sankcí z větší části omezuje cestování lidí a šéfů firem napojených na íránský jaderný program.
* Čtvrtá vlna sankcí, schválená včera, útočí v první řadě na majetky íránských bank v zahraničí – pravda jen těch, u nichž se prokáže, že pomáhají s financováním íránského jaderného programu nebo s financováním vývoje raket středního a dlouhého doletu.
* Zahrnuje rovněž zpřísnění embarga na dovoz zbraní do Íránu a zařazuje na „černou listinu“ firem hned několik společností vlastněných státem nebo Revolučními gardami.
* Nová vlna sankcí rovněž navrhuje zavedení kontrol nákladu převáženého na lodích do Íránu – což je podobný režim, jaký už mezinárodní společenství zavedlo vůči komunistické Severní Koreji.
* Na seznam firem, které by mělo postihnout zmražení kont a majetku, přibude v blízké době až 40 společností, a to nejen íránských, které se podle všeho podílejí na íránském jaderném nebo zbrojním programu. Sankce USA a EU
* Jde o ekonomické sankce. Američané je zavedli už v roce 1979. Do Íránu se nesmí dovážet zboží, americké a evropské firmy tam neinvestují atd. Třetí strany, to jest společnosti, které s Íránem obchodují, nesmějí obchodovat s Amerikou. Evropská unie pak zakázala vstup na své území řadě vysoce postavených členů íránského režimu a zmrazila majetek a konta lidí napojených na íránské zbrojní programy.
