V novém systému dotací pro venkov se v nadcházejícím dotačním období bude pracovat s národními penězi i těmi evropskými. Strategii, která rozdělí vesnice do pěti druhů podle jejich nejzávažnějších problémů, podporuje i Brusel.
„Máme skoro tři miliardy ročně pro malé obce v resortním rozpočtu a vyjednali jsme další podporu z evropských fondů, včetně projektů bydlení pro seniory či místní komunikace – to už nejsou zakázaná slova. Evropa si uvědomuje význam místních komunit a místního ekonomického vývoje,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Rozvoj komunit je výslovně mezi pěti tematickými pilíři pro další programové období.
Dotace pro sever jako vzor
Vzor fungování už v Česku je ve speciálních dotačních programech, které jsou vyčleněné výhradně pro trio strukturálně postižených krajů na severu: Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský, a výhradně na to, aby se postavily na nohy bez uhelného byznysu. Doposud ale nikdo stejnou logiku neaplikoval na nižší samosprávy.
Pět typů území v republice vykrystalizovalo z analýzy 32 ukazatelů, od míry občanské vybavenosti přes dopravní dostupnost až po podíl podnikatelských subjektů.
Každý typ řeší jiné problémy – třeba sociálně znevýhodněné periferie mají relativně lidnatá města, ale čelí vysokému podílu stárnoucích obyvatel. Potřebují pro ně sociální služby, domovy důchodců, aby nemuseli pro rohlíky lán cesty. Naopak rozvinutá území reprezentují zhusta obce kolem velkých, zpravidla krajských měst. Stahují se sem mladé rodiny, protože cena života a hlavně bydlení v metropoli je sem vyhání. Jenže v místě, kde žijí, není dost školek ani volnočasových aktivit, často ani obchod, pro to všechno jezdí do města. Tamní obyvatelé nepotřebují domov pro seniory; potřebují mateřinky, školní autobusy a pravidelné spoje do metropole. A přesně podle tohoto klíče budou vznikat dotační tituly.
Stárnutí se týká všech malých obcí
„Pro polohově znevýhodněné regiony můžeme vypsat výzvu na autobusovou dopravu či mobilní prodejny. V sociálně znevýhodněných obcích chybí vzdělání, komunitní život, v sídelních obcích jsou to veřejná prostranství, hřiště,“ vypočítala Dostálová příklady.
Na venkově končí desítky ordinací. ‚Zkoušel jsem někoho sehnat, ale je to špatný,‘ říká starosta malé obce |
Svaz měst a obcí (SMOČR) změnu logiky v subvencích a přesnější zacílení vítá coby důležitý první krok, aby se venkov – v širším slova smyslu chápaný jako skoro všechno kromě krajských měst – stal místem, kde někdo opravdu chce žít, ne že mu to zbylo jako nejmenší ekonomické zlo. Jedno společné přece jen malé obce mají, přes všechnu svou různorodost: stárnou, což má svoje důsledky.
„Z venkova odcházejí především mladí, vzdělaní lidé a ti v produktivním věku. Proto tam pak dochází k omezování dostupnosti a kvality služeb, lidé nedojíždějí do měst jen za prací, tráví tam i svůj volný čas. Tento trend je třeba zpomalit, nejlépe ovšem do budoucna zastavit. Víme, že to bude velmi náročné, ale dá se to vyřešit. Na strategii pro tři strukturálně postižené kraje je vidět, že cílená podpora je vhodná a může mít pozitivní efekt,“ sdělila LN Alexandra Kocková ze SMOČR.
Rychlý internet
Za mimořádně důležité v tomto ohledu samosprávy považují dostupnost vysokorychlostního internetu a digitálních technologií. Mimo jiné proto, že to může ponouknout lidi k vlastnímu podnikání nebo zajímavému pracovnímu místu. I s tím se v cílených dotacích počítá. Stejně jako s ekologickými opatřeními, protože venkov žije v nejužším sepjetí s přírodou a výrazněji na něj dopadá, když eroze odnáší půdu nebo vysychají vodní zdroje.
