GUANTÁNAMO/PRAHA Když se koncem roku 2001, tedy krátce po útocích z 11. září, začalo hledat místo pro převoz zajatců z tažení proti terorismu, zaznělo mezi možnostmi i Guantánamo. Zřízení vězeňského tábora v americké výspě na Kubě nejdřív znělo jako zajímavá, ale nepravděpodobná varianta. Nakonec se ale ukázala jako praktické řešení, tedy přinejmenším pro Bílý dům: věznice byla na území spravovaném USA, ale mimo dosah americké justice. Prvních dvacet zajatců sem dorazilo 11. ledna 2002, nejvíce jich tu pobývalo 775 a nyní jich zde je něco málo přes 170.
Když došlo na výměnu v Bílém domě, vypadalo to, že se změní i časy pro zajatce z Guantánama. Nový prezident Obama hned po nástupu do úřadu sliboval, že do letošního ledna bude věznice zavřena. Zajatci měli být buď postaveni před soud, propuštěni, anebo převezeni do káznice na americkém území – konkrétně v Obamově domovském státě Illinois. Tento plán začínal mít ale stále větší trhliny.
Jako problém se ukázalo propouštění vězňů – v některých zemích, jako např. v Číně, hrozilo jejich mučení, v jiných jako Jemen jejich útěk a některé státy je zase nechtěly. Převoz do Illinois se zase zasekl na odporu Kongresu, který odmítl dát na celou operaci peníze. A po verdiktu nad Tanzancem Ahmedem Khalfanem Ghailanim se vzdaluje i vidina civilních soudů nad dalšími zajatci. A to pravděpodobnost, že se podaří uspořádat soud pro plánovače 11. září v čele s předákem Al Kajdy Chálidem Šajchem Muhammadem, klesala i před středečním verdiktem.
