Laboranti, kteří měli až dosud plné ruce práce se stovkami a stovkami vzorků, budou moci dělat něco jiného, stejně užitečného. Pipeťák ukazuje na nekonečné možnosti. Až pandemie odezní, neskončí robot v kumbále, využití dostane v jiných laboratořích.
Kdo nezaspí, přežije
České univerzity a firmy v posledním měsíci doslova chrlí různé výrobky, které pomáhají lékařům, sestrám i laborantům v nesnadné době. To, co by jindy trvalo téměř věčnost, přivádí koronavirus v život tady a teď.
Banky zatím dostaly 140 000 žádostí o odklad splátek úvěrů, většinou o 3 měsíce. S vyřízením pomáhají roboti |
„Pandemie přispěje k nutné modernizaci českého průmyslu a výrazně zrychlí nástup nových technologií,“ řekl serveru Lidovky.cz viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Podle něj byla jedním z hlavních impulzů k tomu, aby se nápady zaváděly do praxe, situace na trhu práce, snaha připravit se na přicházející zpomalení hospodářského růstu a ambice firem zvýšit produktivitu.
Současná pandemie k tomu ještě přispěla a podle Špicara přiměje firmy v trendu pokračovat. I proto, že větší šanci na přežití budou mít právě ty společnosti, které v minulých letech nezaspaly a investovaly do digitalizace, automatizace a robotizace.
Může se zdát, že takzvaný průmysl 4.0 je pro Česko ještě v dáli. Epidemie ale ukazuje, že je blíž, než si myslíme. Země se zároveň vzdaluje nálepce „montovna Evropy“.
„Je to trochu marketingová nálepka. Naši strategii neměníme, je pořád stejná, a to že Česká republika je země pro budoucnost. Přestrojujeme český průmysl do moderního hávu, do nových technologií, robotiky, umělé inteligence,“ líčí dvojjediný ministr průmyslu a obchodu i dopravy Karel Havlíček (za ANO). Dodává, že jde o trend, v němž je Česko hodně daleko – a o to nesmíme přijít. Naráží tak na to, že nouzový stav s sebou nese i hrozbu recese.
Bankovního robota „zaškolili“ do týdne
Jak ale říká generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon, je to zároveň příležitost pro změny, které by normálně trvaly mnohem déle. Nejen ve zdravotnických zařízeních. Ví, o čem mluví, ve spořitelně nasadili během týdne robota, který pomáhá se zpracováním procesu odkladu splátek.
„Normálně by to trvalo půl roku nebo déle. Dvacet procent žádostí z tisíců denně ale už procesuje robot,“ sdělil Salomon.
Havlíček jmenuje ještě jednu oblast, do níž nemoc covid-19 přinesla nový vítr, a sice komunikaci.
„Vidí to dnes všichni, firmy i státní organizace. Jsme izolovaní, a tak musíme využívat všechny možné nástroje, od videokonferencí po různé skupinové diskuze. Je to znát i u nás v resortu. Běžně mám desítky různých jednání a téměř žádná nejsou na osobní bázi. V určitý čas se všichni připojíme na internet a jednáme přes video,“ líčí Havlíček nové pořádky na ministerstvu.
Probíhají tak i jednání s ministry průmyslu z celé Evropské unie: místo letu do Bruselu sedí ministři u sebe v kanceláři – a má to stejný efekt. „Všichni tím šetří čas, a tím pádem do určité míry i peníze,“ dodává ministr. Jenže nejen to, podobný přístup může stejně tak šetřit životní prostředí.
Podobně to přitom ve „zlých časech“ funguje ve výrobě. Nejenže se skrze video na dálku lidé účastní porad, ukazují si grafy a čísla, ale doba si žádá, aby takto řešili i odborné problémy technického charakteru.
Nehrozí však, že až krize odezní, vrátíme se k zajetým návykům? „Naše ekonomika už je posazená na silné robotice, to vše je ve firmách už nastavené,“ míní Havlíček.
„Budeme svědky většího rozšíření práce z domova, využívání virtuální reality, vzdáleného přístupu při údržbě strojního vybavení nebo technologie digitálního dvojčete umožňující pracovat na vývoji výrobku v čistě digitálním prostředí několika týmy najednou z různých míst,“ uvádí Špicar.
