Petr Nečas se na stránkách Lidových novin rozhodl utkat s těmi, kteří pochybují o reformních úspěších současné vlády a přichází s kritikou zprava (Pokus o kulatý čtverec nikdy nevyšel, LN 2. 12.). Vnitrostranické oponenty postavil pod heslem „historie se opakuje“ po bok sarajevských aktérů štěpení ODS Jana Rumla a spol. Už na první pohled laciné přirovnání.
Reformy? Troufalé označení Kritika, která dnes zaznívá, se týká celkových výsledků reforem. Spíše než reformy dnes vláda činí parametrické změny v systému, který zde osm let vytvářeli socialisté. Jsou to sice změny k lepšímu, ale označit je za reformy je skutečně troufalé. Bez ohledu na patový výsledek voleb víme dobře, že reformní kroky ekonomické povahy nelze realizovat ve chvíli, kdy se vzdáme klíčových silových resortů ve prospěch koaličních partnerů. Stalo se. Stejně tak jsme říkali, že při historickém výsledku voleb není možné přenechat koaličním partnerům sdílenou paritu ve vládě. Stalo se. Také jsme tvrdili, že nelze „vyhandlovat“ naše ideové principy za obecně přijatelné, avšak kvazireformní programové prohlášení, které více uspokojí voliče středové než naše. Stalo se. Doufali jsme, že středoví voliči tyto ústupky ocení. Nestalo se. ODS ve volbách ztratila významnou část tzv. střední třídy. Proč? Protože jsme začali vydávat naše měkké a mělké pokusy za reformy zásadní povahy. Reformy jsme ale žádné nerealizovali, jenom jsme při tom stačili voliče vystrašit.
Určitě mají pravdu ti, kteří volali a volají po stabilizaci veřejných rozpočtů. Tím spíše, že nám klepe na dveře ekonomická recese. Ale chceme jako pravicová strana nižší schodek rozpočtu a menší dluhy, nebo vyrovnaný rozpočet a dluhy žádné? Smyslem a cílem politiky ODS je svobodný a bohatý občan, který platí nízké daně. Chtěli jsme rovnou daň a s ní související reformu veřejných rozpočtů od zdravotního po sociální, včetně daňového přiznání na jednu stránku? Nebo nám stačí dílčí úpravy současného systému tak, jak je navrhnul Miroslav Kalousek? Chtěli jsme dnešní marketingové produkty typu „Czech point“ a vytváření nových a zbytných ministerských postů či úřadů, nebo skutečnou efektivní, úspornou a možná i bolestnou reformu veřejné správy? Chtěli jsme odstrašující regulační poplatky, které snížily pravděpodobnost provedení skutečné reformy ve zdravotnictví na bod mrazu, nebo promyšlené a načasované kroky, které změní odvěké fungování našeho socialistického systému zdravotní péče? Jak jsme na tom s pudem sebezáchovy? Odpoví kongres A tak otázka zní: Provádí naše vláda hluboké a zásadní reformy, nebo vytvořila podmínky pro reformní „nečas“, který přivede po čtyřech hubených letech socialisty na dalších osm let k moci? A druhá otázka zní: Má vláda šanci ještě něco ze slibů a obrovského očekávání před volbami v roce 2006 v „Modré šanci“ do konce funkčního období realizovat, víme-li, že už dávno nedisponujeme většinou v Poslanecké sněmovně? Odpověď bude hledat každý z nás, nepochybně ji budeme hledat i na blížícím se kongresu. Právě kongres ODS dá odpověď na to, jak jsme na tom s pudem sebezáchovy a jestli věříme více na zázraky, nebo na zdravý selský rozum.
Ještě v jedné věci nemá Petr Nečas pravdu. Říká, že jediný, kdo z vnitrostranické kritiky ODS může mít radost, je Jiří Paroubek a komunisté. To je zásadní omyl. Z vnitrostranické (byť velmi ostré) diskuse by měl mít radost každý člen ODS, a to především proto, že uvnitř strany dlouho chyběla. Naopak, jestli něco může těšit Jiřího Paroubka, pak je to právě obsah i styl politiky současné trojkoaliční vlády. Nejenom že umožnila socialistům a komunistům zcela ovládnout kraje a získat významný a dlouhodobě pro pravici nebezpečný vliv v Senátu, ale ještě navíc ve snaze zachránit si kůži mu nabízí atraktivní podíl na moci.
Svoji nabídku ODS jsem velmi jasně definoval o tomto víkendu a do detailu ji popíšu delegátům kongresu tuto sobotu. Věřím, že to je jediná poctivá cesta ven z „nečasu“, ve kterém jsme. I proto by bylo dobré slyšet kromě obhajoby „nereforem“ i strategii pro „nezměnu“. Snad její případný úspěch nebude stát víc než jen několik prohraných voleb.
***
Naše měkké a mělké pokusy jsme začali vydávat za reformy zásadní povahy. Reformy jsme ale žádné nerealizovali, jenom jsme při tom stačili voliče vystrašit.
O autorovi| Pavel Bém 1. místopředseda ODS a primátor Prahy
