Vyhlášení stavu nouze jen pro část Česka by podle ústavního právníka Wintra záleželo na odůvodnění |
Mezi 81 kandidáty na profesory je 12 žen. Nejvíce kandidátů má tentokrát Masarykova univerzita, a to 23. Dalších 19 návrhů předložila Univerzita Karlova, sedm nových titulů navrhla Univerzita Palackého v Olomouci, po šesti návrzích podaly Vysoké učení technické v Brně a Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a s pěti přišla Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Nové profesory navrhlo celkem 14 vysokých škol.
Zastoupeni jsou už tradičně především lékaři, kteří tvoří kolem čtvrtiny seznamu. Zhruba desetina kandidátů jsou chemici, podobně je také techniků. Mezi kandidáty jsou i výtvarníci, botanici nebo třeba ekonomové.
Profesorem by se měl stát mimo jiné mediálně známý právník Jan Wintr, který působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Wintr, narozený v roce 1978, je mimo jiné tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR a letos se stal členem Etické komise Českého rozhlasu. Před dvěma roky získal pamětní čestnou medaili předsedkyně Legislativní rady vlády ČR za přínos při tvorbě českého právního řádu.
Jmenování Koudelky generálem vláda zdůvodní profesními kvalitami. Zeman návrhu už pětkrát nevyhověl |
Prezident Zeman na jaře 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří tehdy navržených kandidátů, což zdůvodnil jejich prohřešky z minulosti. Soud loni pravomocně rozhodl, že nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory nebylo v souladu se zákonem. Zeman pak neuspěl ani se svými kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu, ale své rozhodnutí zatím nezměnil. Třetí nejmenovaný, Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické v Praze, vzal již v roce 2016 žalobu na prezidenta zpět.
Od začátku kauzy se k Zemanovi dostalo několik seznamů kandidátů na profesorský titul, které schválila vláda. Nikoho dalšího neodmítl. Jmenovací dekrety po dohodě se Zemanem pravidelně předává ministr školství, i když to v minulosti někdy dělal prezident.
