Jednotný systém varování obyvatelstva nestihl ve středu večer nijak zareagovat. Vše se totiž seběhlo velmi rychle. Hydrometeorologové až následně zjistili, kolik v nejpostiženější oblasti spadlo vody.
PRAHA V teple svých domovů sledovali televizi či věšeli prádlo. Za okny pršelo.
Nic nenasvědčovalo tomu, že za pár vteřin jim má několikametrová vlna utrhnout kus stěny a v mžiku až po strop vyplavit přízemí jejich domu.
Obyvatelé nejvíce postižených vesnic na severní Moravě prostě ve středu večer neměli šanci.
Jednotný systém výstrahy obyvatelstva jim nemohl pomoci. Na takovou rychlost, jakou se přihnala povodeň do jejich obcí, neumí zareagovat. Rychlost živlu popisují nejlépe ostravští meteorologové. „Došlo k extrémnímu úhrnu srážek během velmi krátké doby. Na jednom místě proběhly krátce po sobě dva velmi vydatné lijáky,“ přibližuje středeční večer Hana Šeďánková z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Meteorologové podle ní sice viděli nad Novojičínskem hustá bouřková mračna, ale netušili, kolik vody z nich spadne. „V oblasti máme srážkoměry, ale ty neumí reagovat na takový příval vody v tak krátkém čase. Data z nich přicházejí buď jednou za patnáct minut, nebo jednou za hodinu. Další zhruba čtvrthodinu trvá posílání údajů. Za tu dobu už by byly domy vyplavené,“ popisuje sled událostí Šeďánková. Ostravští meteorologové, aniž měli aktuální údaje o úhrnu srážek, stejně informaci o výskytu extrémního jevu volali do pražské centrály. Ta poté vydala upozornění, jež se automaticky přeposlalo hasičům, kteří o stavu počasí informovali starosty. Vzhledem k velikosti srážkové oblačnosti bylo ale upozornění nekonkrétní. „Nešlo říct přesně, k čemu dojde, kudy projde povodňová vlna,“ říká mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Flaster.
Obce tak kvůli naprosto nestandardnímu průběhu povodně nevěděly téměř nic. Varovné sirény zůstaly němé. „Hlásič máme na kulturním domě a ten zůstal tři metry pod vodou,“ říká Libor Macháč, místostarosta Jeseníku nad Odrou, kde při ničivé povodni zemřeli čtyři lidé. Jak hasiči, tak meteorologové se shodují na tom, že takové pohromě, jaká postihla ve středu večer severní Moravu, nešlo zabránit. Problém číslo jedna je nesmírná rychlost, jakou se voda přihnala. Kdyby voda přibývala pomaleji, systém varování obyvatelstva by fungoval. Všechny nejpostiženější obce totiž měly sirény i hlásiče nebezpečí. Každou první středu v měsíci se mohli lidé přesvědčit o tom, že fungují. V momentě zkázy byl ale systém, na který jsou napojeny, moc pomalý.
