Minulý víkend proběhlo v České republice pravidelné Mezinárodní sčítání vodních ptáků. Ornitologové výsledky teprve shromažďují, ale některé trendy jsou patrné už nyní.
Odborníci zhodnotili dlouhodobé změny početnosti 37 vybraných druhů žijících v blízkosti řek, přehrad či rybníků a v mokřadech. Zhruba polovina z nich přibývá, sedm druhů je naopak na ústupu. „Tyto změny většinou odpovídají celoevropským trendům,“ komentuje vývoj Petr Musil z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, která sčítání koordinuje.
Mezi nejohroženější druhy patří v současné době čejka chocholatá. V posledních desetiletích jí rychle ubývá na celém kontinentu, což souvisí především s intenzivním zemědělstvím. Na zimu čejka chocholatá většinou odlétá do jihozápadní Evropy a severozápadní Afriky. „V předchozích dvou teplejších zimách jsme její výskyt zaznamenali také u nás, i když jen v malých počtech. Letos se nám to zatím nepodařilo,“ uvádí Petr Musil.
Pokud nahlédneme do loňských výsledků, zjistíme, že nejpočetnějšími vodními ptáky na našem území byla kachna divoká, husy, kormorán velký, lyska černá, racek chechtavý a bouřní a labuť velká (v uvedeném pořadí). Nejhojnějšími ptáky, tedy takovými, kteří se vyskytují na největším počtu různých lokalit, byla opět kachna divoká, dále volavka popelavá, kormorán velký, labuť velká, ledňáček říční a lyska černá.
Ornitologové předpokládají, že letos díky mrazům přibude například labutí velkých, a naopak ubude ledňáčků. Labutě se v tuhých zimách stahují ze severnějších oblastí a často je najdeme i ve městech. Naopak ledňáčkovi letošní mrazivé počasí nesvědčí. „V takových podmínkách se přesunuje dále na jih a kromě toho má v chladných zimách vysokou úmrtnost. Pak ale dokáže vyvést mláďata i několikrát v roce, takže se jeho stavy doplní,“ konstatuje Petr Musil.
Hodující kormoráni Obecně v posledních letech přibývá především rybožravých ptáků. Nejslavnějším z nich je bezpochyby kormorán velký, který způsobuje rybářům značné škody.
Osud tohoto ptáka je pozoruhodný: V 50. letech žily v celé Evropě pouhé čtyři tisíce párů a ocitl se na pokraji vyhynutí. Stal se chráněným druhem, od té doby se jeho populace na našem kontinentu rozrostla na 400 tisíc párů. Hnízdí především v severní, západní a východní Evropě a přes naše území táhne, případně tu přečkává chladnou část roku. „Jeho největším zimovištěm je Francie, ale i na našem území jeho počet v posledních letech přesahuje deset tisíc jedinců, vloni jsme napočítali rekordních 12 768 kormoránů,“ říká Petr Musil.
Do 80. let se přitom u nás nevyskytoval vůbec, počátkem 90. let jich bylo pozorováno několik stovek. Rychlý nárůst populace souvisí jednak s ochranou, jednak s tím, že chovné rybníky a rybí obsádky jsou pro ně „prostřenými stoly“, které je zvou k hodování. Kromě toho díky přehradám – a v předchozích dvou zimách i díky teplému počasí – přibylo vodních ploch, které nezamrzly. Svoji roli hrají také rostoucí městské aglomerace, ve kterých vzniká specifické mikroklima. „Letos zimovalo přes 1400 kormoránů přímo v Praze,“ podotýká Petr Musil.
Dlouho probíhají diskuse o tom, zda by měl kormorán i nadále patřit mezi chráněné druhy. „Z mého pohledu je dnešní situace optimální – kormorán je sice chráněný, ale vydávají se povolení k odstřelu. Ročně se odstřelí dva až tři tisíce ptáků. Pokud by byl z ochrany vyjmut, mohl by se za pár let znovu stát ohroženým druhem,“ uvádí český odborník.
Zatím není jasné, zda rekord počtu kormoránů v Česku padne i letos. „Podle dosavadních hlášení se jich ve středních Čechách nachází více než vloni, ale počty na Moravě nijak vysoké nejsou. Letošní zima je totiž zvláštní tím, že ve východní části republiky bylo chladněji než na západě. Je tedy zajímavé sledovat nejen celkový počet ptáků, ale také jejich rozmístění,“ vysvětluje ornitolog.
Ptačí překvapení Oproti předchozím rokům odborníci předpokládají také zvýšený výskyt morčáka velkého. Tento pták obvykle zimuje v Pobaltí a v tuhých zimách se stahuje k nám. Letošní mrazy ho přiměly, aby k nám opět zavítal ve větším počtu.
Už v 60. a 70. letech se u nás zdržovaly tisíce morčáků, většinou na Labi u Roudnice nad Labem. Nyní jsou v menších hejnech na řekách v severních, středních i západních Čechách. „Možná to souvisí s přibývajícím počtem kormoránů. Oba druhy jsou rybožravé, takže si navzájem konkurují,“ uvažuje Petr Musil.
Ornitology některé předběžné výsledky letošního sčítání překvapily. Nečekali vyšší počty hus, které v teplejších zimách obvykle zůstávají na jižní Moravě. Ovšem pokud napadne sníh, nedostanou se k potravě, takže odlétají jižněji do Rakouska, Maďarska a na Slovensko. „Přesto jsme je letos pozorovali na Nechranické přehradě a Novomlýnských nádržích, které byly s výjimkou několika malých ploch zamrzlé,“ říká Musil. Patrně letos panovaly dál na severu ještě horší podmínky a mráz k nám nasměroval i jedince, kteří jindy zůstávají v Pobaltí.
Odborníky překvapilo také rozmístění volavek bílých. Dříve se objevovala jen na jižní Moravě, ale nyní je k vidění i na Vltavě, například u Rožmberku nad Vltavou. Souvisí to s celkovým vývojem populace, neboť volavek bílých přibývá v celé Evropě. „Jedním z mnoha důvodů může být i dlouhodobá změna klimatu. Nejde jen o nárůst lednových teplot, který není příliš průkazný, ale především o dřívější začátek jara a delší podzim. Ptáci mají více času na rozmnožování i na cestování,“ vysvětluje Petr Musil. Volavka bílá tedy stihne z jihoevropských zimovišť doletět nejen do Česka, ale třeba i do Pobaltí, a na svém stanovišti pak zůstane i přes zimu.
Výkyvy, nebo trend?
Dvě předchozí teplé zimy naznačovaly, že v Česku budou častěji zůstávat druhy, které dříve odlétaly dále na jih, a naopak k nám už tak často nezavítají druhy ze severu. Zároveň se v předchozích dvou letech ptáci nestahovali do tak velkých hejn, jak bývalo zvykem – nezamrzlé vodní plochy jim umožnily rozmístit se na více lokalitách v menším počtu.
Nicméně letošní mrazivá zima tyto trendy do jisté míry zbrzdila. Až další roky ukážou, zda šlo o krátkodobé výkyvy, nebo dlouhodobý vývoj. Obecně lze říci, že řada druhů bude i nadále kopírovat celoevropský trend. „Některé populace se vzpamatovaly v důsledku ochrany – například kormoráni, volavky, husy nebo orel mořský. Mohou se pochopitelně vyskytnout další výkyvy související s aktuálními klimatickými podmínkami. Celkově ale bude více druhů zimujících vodních ptáků přibývat než ubývat,“ uzavírá Petr Musil.
***
Nejlépe se daří kormoránům
Ornitologové zkoumají vliv klimatických změn na počet a rozmístění vodních ptáků na našem území. Z každoročního sčítání vyplývá, že poloviny ze sledovaných 37 druhů přibývá, sedmi druhů ubývá.
