Pokud někdo kontroluje vaši práci, jistě byste uvítali, kdybyste si svého „dozorce“ mohli vybrat vy sami. V podobné pozici je nyní vedení České televize (ČT), jejíž počínání mápod drobnohledem patnáctičlenná Rada České televize. Šest nových členů tohoto orgánu má zítra zvolit Poslanecká sněmovna.
‚Nechceme tam žádné čerty.’ Souboj o mediální rady přeje manažerům, Dvořáka zřejmě neohrozí |
Pravděpodobně i proto se v prostorách dolní komory objevili v posledních týdnech někteří vysocí činovníci ČT, konkrétně generální ředitel veřejnoprávního kolosu Petr Dvořák a ředitel komunikace ČT Vít Kolář. Podle informací serveru Lidovky.cz z kuloárů sněmovny měli schůzky s předsedy poslaneckých klubů i s řadovými poslanci. Zjišťovat prý měli, jakou podporu mezi politiky mají někteří kandidáti.
„Není žádné tajemství, že jsem s panem ředitelem Dvořákem mluvil, bavili jsme se o Radě ČT,“ řekl serveru Lidovky.cz předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Chtěl prý znát Dvořákův názor na jednotlivé kandidáty a jejich zkušenosti z mediálního prostředí. Zdůraznil však, že o přáních ředitele ČT ohledně složení rady nepadlo ani slovo.
Zkušenost z ČT údajně vadí
Dva zdroje serveru Lidovky.cz z hnutí ANO a ODS však hovoří o tom, že zástupci ČT dávali najevo své výhrady k některým kandidátům. Jednat se mělo konkrétně o dva bývalé pracovníky veřejnoprávní televize – exšéfa zpravodajského kanálu ČT24 Romana Bradáče a Evu Hubkovou, jež v minulosti měla na starost správu majetku ČT.
„Kriticky se zástupci ČT vyjádřili především k těm, kdo mají předešlé zkušenosti jako zaměstnanci televize,“ řekl serveru Lidovky.cz jeden z poslanců z vládní koalice ANO a ČSSD. Podle jiného dlouholetého člena sněmovny však nejde o nic nového, podobně v minulosti prý postupovali i Dvořákovi předchůdci v křesle ředitele.
DOKUMENT: Do mediálních rad se přihlásilo 122 zájemců. Kandidují Šlégr, Kysilka či Šmíd |
Bradáč působil od roku 1994 jako řadový redaktor, později byl pět let stálým zpravodajem ČT ve Spojených státech. V roce 2011 neúspěšně kandidoval ve volbě generálního ředitele proti Dvořákovi a den před jeho nástupem do funkce ČT opustil. Mezi kandidáty by se dal označit za nejhlasitějšího kritika současného vedení televize, zmínil například finančně paběrkující stanici ČT art, jejíž zrušení by podle Bradáče stálo za zvážení.
  |
„S panem Dvořákem se neznám. Jeho počínání jsem nikdy veřejně nehodnotil. Ale že máme jiný pohled na veřejnou službu, bylo jasné už během volby v roce 2011,“ řekl serveru Lidovky.cz Bradáč s tím, že věří, že o současném fungování ČT a poměrech v ní ví poměrně hodně.
Eva Hubková má zase velmi dobrý přehled o finanční stránce fungování veřejnoprávního média. A právě rozpočtové otázky jsou v ČT jizva, která dlouhodobě mokvá.
Současná rada dělala Dvořákovi se schválením téměř sedmimiliardového rozpočtu na rok 2020 problémy. „Odklepnutí“ se vedení netradičně dočkalo až v únoru, do té doby pracovalo v takzvaném rozpočtovém provizoriu.
Obavu prý vzbuzují také dvě jména, o kterých se horlivě debatovalo už před druhým kolem volby – moderátor Xaver Veselý, který byl s ČT v otevřeném konfliktu, a ekonomka Hana Lipovská, která v minulosti polemizovala o (ne)důležitosti existence veřejnoprávních médií.
Redakce serveru Lidovky.cz oslovila Petra Dvořáka i Víta Koláře už minulý týden prostřednictvím SMS i přes tiskové oddělení ČT. Do uzávěrky textu odpověď nedorazila.
