Na GŠ se schází skupinka nejvyšších vojenských představitelů Československa. Náčelník generálního štábu ČSLA generál Rusov pozval do štábu náčelníka Zpravodajské správy GŠ genmjr. Oldřicha Burdu s tím, že nejspíše dochází ke vstupu spojeneckých vojsk do ČSSR. Voštera pak do mapy zanáší možné trasy proudů invazních vojsk.
Černík volá Dzúrovi a ptá se ho na stav na hranicích. Dzúr odpovídá, že je všude klid, načež se Černík zeptá na hranice se socialistickými státy. Dzúr ho odkáže na ministra vnitra Pavla. Podle některých zdrojů už Černík a Dubček v té chvíli měli zprávy z Maďarské lidové republiky a Polské lidové republiky. Černík tvrdí, že se Pavlovi nemůže dovolat, Dzúr se proto později snaží dovolat na Ministerstvo vnitra sám.
Ředitel ústřední správy spojů Hoffmann si k sobě volá zástupce československého rozhlasu. Sděluje jim, že na Ruzyni přistávají letadla a do země vstupují invazní vojska. Hoffman žádá zástupce rozhlasu o odvysílání zvací zprávy. Dále mají zabránit ve vysílání neschváleného obsahu. Pokud se z éteru ozve něco neschváleného, Hoffmann prý nechá vysílače vypnout.
Tanky ve Vejprtech se vrátily zpátky na území NDR. Pravděpodobně šlo o chybu: Němci měli omylem hodinu H stanovenou na 22:00, Sověti přitom až v 23:00 a všem ostatním ji nařídili na půlnoc.
Dozorčí československé armády ve Vejprtech informuje o přítomnosti tanků Pohraniční oddělení Veřejné bezpečnosti.
Československé hranice překračují první obrněné vozy Varšavské smlouvy. Z východoněmeckého Bärensteinu vstoupily na území Československa do areálu kasáren ve Vejprtech dva tanky T-55 a 2 obrněné transportéry. Celá kolona projela kasárnami s hlavněmi natočenými směrem k budovám, poté projela městem a pokračovala směrem na Kovářskou (asi 5,5 kilometru jihovýchodně od Vejprt) nebo na České Hamry (asi 5 kilometrů jihozápadně).
Na sovětské straně padají zásadní rozhodnutí. Sovětský ministr obrany Andrej A. Grečko dává rozkaz výsadkovým divizím o tři hodiny dříve uspíšit start letů do Prahy a do Brna.
Na Ruzyni přistává letadlo s vedoucím pražské pobočky sovětského Aeroflotu Makarovem a dalšími 25 civilisty. Všichni nasednou do aut a míří do města.
Dzúr si žádá pohotovostní vůz a vyráží na Generální štáb. Pavlíček svolává do štábu také náčelníka operační správy gen. Jana Vošteru. Ten dává vědět i vedoucímu skupiny stálých operačních dozorčích pplk. Antonínu Dvořákovi, který bydlel nedaleko a byl za chvíli na místě.
Dozorčí z Varů hlásí znepokojivou zprávu: ze směru od Vejprt asi 30 kilometrů severně od Karlových Varů jsou slyšet motory obrněných transportérů.
Dzúr se ptá Pavlíčka, jak nyní vypadá situace na československých hranicích. Pavlíček začne automaticky referovat o klidu na západní frontě, ta ale Dzúra nezajímá. Je zvědavý na situaci na severu republiky. Pavlíček tedy volá operačnímu dozorčímu do Karlových Varů a chce vědět, co se děje na severních hranicích.
V kanceláři operačního dozorčího pplk. Jaroslava Pavlíčka v budově Generálního štábu v pražských Dejvicích zvoní telefon. Na příjmu je ministr národní obrany arm. gen. Martin Dzúr.
Ve 21:00 si plukovníka Šalgoviče pozve generál Jamščikov, který mu říká, že o půlnoci přijdou spojenecká vojska. Požádá ho, aby zajistil, že ozbrojené složky nebudou klást odpor.
Na letišti v Ruzyni přistálo první sovětské letadlo. To později vytvoří naváděcí koridor pro první vlnu sovětských vojenských dopravních letadel s výsadkáři na palubách.
Američané svolávají Radu národní bezpečnosti USA. Nechtějí vyjádřit nesouhlas ani Československu pomoct vojensky - bojí se o vztahy se Sovětským svazem. Pouze se svolá Rada bezpečnosti OSN.
Okolo dvacáté hodiny se u náčelníka StB Bohumíra Molnára schází k poradě skupina "věrných", protireformních příslušníků StB. Ujasňují si způsob obsazení budovy ministerstva vnitra na Letné. Do budovy se dostanou s pomocí svého kolegy, který měl zrovna službu.
Současně se schází i sovětský velvyslanec v USA Anatolij Dobrynin s americkým prezidentem Johnsonem. Předává mu prohlášení, které tvrdí, že v ČSSR se proti současnému zřízení spikly vnější i vnitřní síly a československá vláda požádala své spojence o vojenskou pomoc.
V Moskvě se právě sešlo mimořádné zasedání politbyra ÚV KSSS. Bylo schváleno vydání hesla VLTAVA - 666, které má invazi zahájit.
Dubček navrhuje přerušit probíhající jednání politbyra a se zprávou Aloise Indry a Drahomíra Koldera pokračovat až další den. Tentokrát však Indra a Kolder slaví úspěch a odhlasuje se projednání jejich materiálu. Kolder pronáší svůj protireformní projev, chce, aby ho politbyro schválilo a zveřejnilo. Předseda vlády Oldřich Černík na to reaguje slovy: "To je zrada!". Proti projevu se vyjádří i další členové předsednictva, jmenovitě František Kriegel, Zdeněk Mlynář, Josef Smrkovský a Čestmír Císař. Indra a Kolder posléze schytají další vlnu kritiky. Přítomní se totiž dozvídají, že komise, která měla materiál zpracovat, se nikdy nesešla.
Podplukovník Ripl ukládá jednomu z československých armádních činitelů za úkol odebrat se na ruzyňské letiště. Sděluje mu, že po 23:00 má zastavit civilní provoz na letišti. Dozvídá se také, že po stanovené hodině začnou přistávat sovětská letadla i s vojáky. Prý se vše děje se souhlasem prezidenta republiky a členů vlády.
