Takzvaný zvací dopis je nedatovaný dopis ze srpna 1968. Autoři dopisu, Alois Indra, Drahomír Kolder, Vasil Biľak, Oldřich Švestka a Antonín Kapek, ho poslali prvnímu tajemníkovi KSSS Leonidu Brežněvovi. Žádali v něm o pomoc proti údajné kontrarevoluci v Československu. Dopis se stal záminkou pro celou invazi. Podle některých pramenů je pravděpodobné, že dopisu vznikly hned dvě verze. První, kterou obdržel Brežněv hned v srpnu 1968 a druhá pocházející ze září. Zapečetěná obálka ze září byla objevena v roce 1992 ve Státním archivu Ruské federace. Text dopisu byl pozměněn Brežněvovou rukou, pravděpodobně v dopise došlo k doplnění dalších zemí Varšavské smlouvy a přidání podpisů československých komunistů. Všechny podpisy na dopise jsou pravé, jak bylo později prokázáno kriminalistickými metodami. Podepsaní nikdy nebyli souzeni, ačkoliv se pravděpodobně i podle tehdejších zákonů jednalo o velezradu.

Dubček zahajuje jednání politbyra KSČ. Během něho chtějí ministr dopravy Alois Indra a protireformní politik Drahomír Kolder projednat materiál, na kterém od 13. 8. pracují. Celé to začalo Zprávou o současné politické situaci v ČSSR, ve které chtěli Indra a Kolder kritizovat Dubčeka. Její projednávání je ale 13. 8. odmítnuto s tím, že mají připravit do příštího zasedání konkrétní návrhy. I dnešní projednávání nové zprávy je ostatními členy blokováno. Na poprvé pro projednávání hlasuje jen 6 z 11 členů předsednictva. Oba politici později neblaze prosluli jako jedni ze skupiny autorů tzv. Zvacího dopisu, jenž předcházel invazi vojsk Varšavské smlouvy.

Tajemník ÚV KSČ Čestmír Císař dává za úkol 1. náměstkovi ústředního ředitele Československého rozhlasu Rostislavu Běhalovi připravit přímý rozhlasový přenos Dubčekova vystoupení z veřejného mítinku na Staroměstském náměstí. V odpoledních hodinách se totiž schází politbyro KSČ. Rozhlas proto vyhlašuje pohotovost pro své pracovníky. Důvodem pohotovosti je možnost, že by protireformní část politbyra mohla vyvolat hlasování o odvolání proreformního vedení. Přípravy na přenos Dubčekova vystoupení jsou navečer odvolány.

Operace se tak měli kromě sovětských vojáků zúčastnit vojáci Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Bulharské lidové republiky a Maďarské lidové republiky. Mimo společně s Rumunskem zůstala ještě Albánská lidová republika, která byla od roku 1962 pouze pasivním členem a neúčastnila se činnosti zemí Varšavské smlouvy. Albánie dokonce 13. září na protest proti vstupu vojska pěti zemí paktu z Varšavské smlouvy vystoupila.