Obhájci některých ze zadržených Tchajwanců zvažují podání ústavní stížnosti, což by mohlo podle serveru vydání oddálit, či zvrátit. Tchajwanci vinu popírají. U soudu uvedli, že se obávají, že po vydání do Číny mohou čelit mučení, zmizet beze stopy, nebo být dokonce popraveni. Podle soudu to však nehrozí.
Poprvé, co musel odejít. Zástupce Tchaj-wanu vnímal silný tlak Číny |
Čína požádala o vydání Tchajwanců kvůli tomu, že údajně v Praze založili gang, který postupně vylákal podvody ze tří Číňanek žijících v Austrálii v přepočtu přes 60 milionů korun. V Číně mohou být za to potrestáni doživotím. „Prosím soud, aby mě nevydával do Číny, jinak rodiče už nikdy neuvidím,“ řekl v pondělí u soudu jeden ze zadržených Tchajwanců Čeng Su-lin. „Nejsem čínský občan. Mezi Čínou a Tchaj-wanem panuje přes 70 let nepřátelský vztah. Celý svět ví, že v Číně není spravedlivá justice,“ uvedl další ze zadržených Laj Čung-an.
Soudce: Pronásledování ani trest smrti nehrozí
Soud ale uvedl, že nezákonné pronásledování nebo trest smrti zadrženým po vydání nehrozí. „Tato námitka je eliminována přijatými ujištěními, z nichž vyplývá, že za trestný čin podvodu uložení takového druhu trestu nepřichází v úvahu, a dopadá i na případy možné překvalifikace jednání, které je předmětem extradičního řízení, na jiný trestný čin, za který teoreticky by takový druh trest bylo možné uložit,“ uvedl podle serveru předseda senátu Vrchního soudu v Praze Vladimír Král.
Zahraniční média a lidskoprávní organizace dlouhodobě vytýkají Číně mučení vězňů. V roce 2014 například organizace Amnesty International zdokumentovala výrobu mučících nástrojů v čínských továrnách a na konkrétní případy mučení vězňů v Číně upozornila organizace Human Rights Watch.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Tchaj-wan však funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. ČR uplatňuje jako většina států světa tzv. politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.
