PRAHA Břehy Počeradského potoka na jihu Mostecka již léta obývají ondatry. Své pozice ale v současnosti vyklízejí. Z jejich původního území je totiž vyhánějí dobyvačné nutrie. Na rychle se množící velké hlodavce si stěžují myslivci a hlavně rybáři. Těm totiž tyto „říční krysy“ podhrabávají sypané hráze rybníků. „Nutrie zde vytvářejí velké rodinné klany. Dokázaly už úplně vyhnat zdejší populace ondater. V současnosti je máme už od Počeradské elektrárny až dolů pod Stelno,“ popisuje tamní myslivec Radomír Trubač. Podle něj se ale „řekomyši“ dále rozšiřují a zanedlouho už budou i v řece Bílině. Nutrie dokonce dokázaly chytře využít i staré nory ondater. „Prostě se do nich nastěhovaly. Jen si je trochu prohloubily a rozšířily,“ dodal.
Invazivní nutrie dělají starosti především rybářům. Velcí hlodavci totiž nejraději hloubí své deset až patnáct metrů hluboké chodby v hrázích rybníků. Ty se pak mohou jednoduše zhroutit. Břehy potoků a řek zase nutrie podhrabávají a voda je pak podemílá. „Dokáží všechno provrtat a naprosto zničit. U nás likvidují i pole. Jsou to býložravci a večer se pochopitelně ze svých nor za plodinami vypravují,“ tvrdí Trubač.
Nutrie se do české přírody rozšířila v devadesátých letech. Za komunismu je totiž lidé chovali pro tehdy ceněnou kožešinu a také na maso. Od malých chovatelů maso odebíraly především nemocnice. „Zájem o kožešinu a maso opadl a chovatelé je jednoduše vypustili do volné přírody. Teď se rozšiřují především tam, kde je čistá a tekoucí voda,“ vysvětluje Trubač.
Rudozubí hlodavci se dokázali ze své původní domoviny rozšířit prakticky do celého světa. Z Jižní Ameriky se nutrie dostaly kromě Austrálie a Antarktidy na všechny světadíly. V Česku dokáží vyvést mladé i čtyřikrát do roka. „Vytvářejí až šestičlenné skupiny. Během roku samice dokáže vyvést až dvanáct mláďat. Ta jsou po pěti měsících pohlavně dospělá a ihned vytvářejí další skupiny,“ popisuje Trubač.
Odeženou lišku a pokousají psa
V Česku nemají nutrie žádného přirozeného nepřítele. Myslivci tak musí obtížné hlodavce likvidovat sami. Na to ale podle svých slov nemají kapacity. „Vodní myši“ totiž může lovit jen myslivecká stráž.
Ani lišky se proti až desetikilogramovým nutriím neodváží postavit. „Mají velké zuby a dovedou velmi dobře kousat. Liška si troufne jen na mladé, ale na dospělou nutrii se prostě neodváží,“ tvrdí Trubač. Podle něj se nutrie pustila i do loveckých psů. „Na honu už několik psů nutrie opravdu vážně potrhaly,“ dodal.
