Pospícháme pomalu. Tento popis se na Česko hodí. Tedy alespoň co se týká zvyšování počtu lidí s vysokoškolským vzděláním. Diplom s titulem má nyní doma 13 procent Čechů. Mezi mladšími lidmi do 34 let je to dokonce ještě o procento více. Tato země přitom dlouhodobě patří k těm, kde žije vysokoškoláků nedostatek. Ještě před dvěma lety jich bylo jen dvanáct procent. Světový průměr je přitom kolem 25 až 30 procent.
Nejnovější studie OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), kterou včera představilo ministerstvo školství, však ukazuje, že se tento trend mění. Studii, která srovnává školství ve všech 24 členských zemích, vydává OECD každý rok. Analytikům však vždy trvá, než všechny údaje ze všech států zpracují, a tak data vycházejí se zpožděním. „Aktuální“ studie proto popisuje stav ze školního roku 2004/2005.
Podle Michaely Kleňhové z Ústavu pro informace ve vzdělávání se dá očekávat, že počet vysokoškoláků se bude v příštích letech ještě zvyšovat. „Co se týká počtu absolventů, ještě pořád se nestačil projevit ten prudký nárůst bakalářských oborů v minulých letech,“ říká Kleňhová. Vysoké školy totiž každoročně nabírají asi o deset procent více posluchačů než v roce předchozím. Velká část míří do tříletých, tedy bakalářských oborů.
Co se týká jiných oblastí školství, které studie OECD sleduje, Česko už na tom zase tak dobře není. Týká se to hlavně peněz, které do resortu putují. Ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) si myslí, že by měli být učitelé placeni lépe, v současnosti ale na to prý v rozpočtu prostředky nejsou.
Česko dává podle OECD do školství necelých pět procent z hrubého domácího produktu. Průměr OECD je přitom přes šest procent. V porovnání s ostatními zeměmi mají také čeští kantoři výrazně nižší platy. Kantor s patnáctiletou praxí bere v zemích OECD průměrně 47 dolarů za hodinu. V Česku je to jen třicet dolarů. Tyto částky však nejsou absolutní. OECD je přepočetla na tzv. paritu kupní síly.
Nejnovější studie OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), kterou včera představilo ministerstvo školství, však ukazuje, že se tento trend mění. Studii, která srovnává školství ve všech 24 členských zemích, vydává OECD každý rok. Analytikům však vždy trvá, než všechny údaje ze všech států zpracují, a tak data vycházejí se zpožděním. „Aktuální“ studie proto popisuje stav ze školního roku 2004/2005.
Podle Michaely Kleňhové z Ústavu pro informace ve vzdělávání se dá očekávat, že počet vysokoškoláků se bude v příštích letech ještě zvyšovat. „Co se týká počtu absolventů, ještě pořád se nestačil projevit ten prudký nárůst bakalářských oborů v minulých letech,“ říká Kleňhová. Vysoké školy totiž každoročně nabírají asi o deset procent více posluchačů než v roce předchozím. Velká část míří do tříletých, tedy bakalářských oborů.
Co se týká jiných oblastí školství, které studie OECD sleduje, Česko už na tom zase tak dobře není. Týká se to hlavně peněz, které do resortu putují. Ministryně školství Dana Kuchtová (SZ) si myslí, že by měli být učitelé placeni lépe, v současnosti ale na to prý v rozpočtu prostředky nejsou.
Česko dává podle OECD do školství necelých pět procent z hrubého domácího produktu. Průměr OECD je přitom přes šest procent. V porovnání s ostatními zeměmi mají také čeští kantoři výrazně nižší platy. Kantor s patnáctiletou praxí bere v zemích OECD průměrně 47 dolarů za hodinu. V Česku je to jen třicet dolarů. Tyto částky však nejsou absolutní. OECD je přepočetla na tzv. paritu kupní síly.
