Epos 257 před několika dny zrealizoval svůj projekt. Barevnými stříkanci schoval tváře některých kandidátů před komunálními a senátními volbami. Vadí mu, v jaké míře billboardy zasahují do veřejného městského prostoru. O své aktivitě toho ale nechce mnoho prozradit. Epos 257 totiž pracuje v přísné tajnosti. Vzhledem k jeho ilegální činnosti nechce být prozrazen. Serveru Lidovky.cz se s Eposem nepodařilo mluvit osobně, ale jen prostřednictvím mailu.
Lidovky.cz: Hned na začátek by mě zajímalo, jestli jde o pokračování vaší „série“ protestů proti narušování veřejného prostoru, či jde o vyjádření znechucení nad těmito aktuálními volbami a politikou všeobecně?
Především jde o svébytné umělecké vyjádření. Veřejný prostor a sdílená realita k tomu pro mě neodmyslitelně patří. Nejde jen o politiku a billboardy, jde o kulturní odkazy, které zde vytváříme a jež zpětně formují naše společenské podvědomí. Vše je řečeno v abstrahované formě v manifestu.
Epos 257
|
Lidovky.cz: Jako cíl jste si ale vzal billboardy, které k volbám neodmyslitelně patří. Co pro vás bylo tím momentem, kdy jste si řekl, že je to už neúnosné a chcete na to upozornit?
Všimněte si, že ve východním bloku Evropy se projevují odvrácené stránky kapitalismu v obludnějších formách. Postkomunistická společnost, která neměla předchozí podobné zkušenosti, si nedokázala dost dobře sama v sobě vybudovat dostatečně silné obranné mechanizmy na to se s těmito věcmi vypořádat. Za posledních pár let začínám vnímat jisté změny k lepšímu. Na druhou stranu, a možná právě díky tomu, se ony zaběhlé mocenské struktury úporně brání a jejich špinavá hra, obnažená na kost působí velmi bizarně. Ne náhodou byl pro mě jeden z těch hlavních momentů, když billboardová lobby začala využívat angažovaného přístupu o „záchranu“ města.
Lidovky.cz: Vnímáte volební plakáty jako narušení veřejného prostoru všeobecně, nebo jste schopen je v nějaké míře tolerovat?
Sleduji, jak situace kolem reklamních poutačů neustále bobtná, jak jich ve veřejném - městském prostoru neustále přibývá do extrémních a zvrácených rozměrů. Slyšíme jakési „pokusy“ o změnu, ale skutečná realita je naprosto odlišná. Spousta prázdných slibů. Stávající situace je pro mě naprosto neúnosná a v kombinaci s absencí progresivního volného umění ve veřejném prostoru kolem nás, jež by mělo být nositelem plnohodnotných myšlenek povznášejících lidského duch, jsem naprosto frustrován. Přál bych si alespoň vyrovnaný poměr těchto dvou odvrácených poloh. Jak už jsem zmínil výše, nejde tady o tyto konkrétní věci, ale o mnohem více.
    |
Lidovky.cz: Kolik lidí se podílelo na přípravě akce a jak dlouho trvalo, než jste ji zrealizoval? Myslím tím, kolik večerů jste jezdil kolem silnic a „střílel“ po billboardech. A byly to jen billboardy v Praze?
Na tuto otázku mi nepřísluší odpovídat, ale po Praze jsem viděl poměrně dost billboardů potřísněných hnědou barvou.
Lidovky.cz: Pracujete v ilegalitě. Záměrně schováváte svou pravou identitu. Je těžké si ohlídat, aby se o takové akci nedozvěděl někdo, kdo by vás mohl vidět?
Jsem si tohoto rizika plně vědom a jdu s ním do toho. Nemůžu prostě jinak! Rozhodl jsem se bojovat!
Lidovky.cz: Ve videu vyzýváte k občanské neposlušnosti. Připojují se už lidé, oslovují vás? Přál byste si, aby byla veřejnost všímavější a spolupodílela se na takových aktivitách jako vy?
Přál bych si, aby společnost nebyla k věcem kolem nás lhostejná. Aktivně se podílela a utvářela společnou realitu, kterou sdílíme.
