Let Boeingu s jedním motorem byl nestandardní, uvedl letecký úřad. Smartwings porušení předpisů odmítá |
Mamutí částky v řádu jednotek miliard inkasuje ŘLP z více než 90 procent za navigační služby na českém nebi. Logicky z toho vyplývá, že čím více letadel přes republiku proletí, tím vyšší příjmy putují do centrály podniku v Jenči u Prahy.
Jenže právě končící hlavní letová sezona naznačuje, že hustota provozu nad českou kotlinou místo předpokládaného růstu klesala. Ještě v minulém roce hlásili dispečeři nárůst – o 6,9 procenta oproti roku 2017. Experti předpokládali, že růst bude pokračovat i letos. Jenže tak se nestalo.
Nebe prořídlo
„Pro nás byla velmi netypická (hlavní letová sezona 2019 – pozn. red.). Zažili jsme pokles leteckého provozu, ačkoliv nám většina odborných predikcí přisuzovala vysoký růst,“ řekl pro LN šéf ŘLP Jan Klas.
Čísla ze začátku října naznačují pokles zhruba o 2,5 procenta. Na první pohled nejde o závratné číslo, ale s ohledem na předpokládaný růst jde o poměrně vysoký výkyv. V kolonce zisku se tak podle odhadů vedení nejspíše na konci roku 2019 objeví hodnota lehce přesahující sto milionů korun.
Ani to ale není s ohledem na novou situaci zásadní průšvih – od ministerstva dopravy, svého zřizovatele, dostal podnik za úkol vydělat 65 milionů. „Všichni si zvykli, že ŘLP operuje se zisky ve stovkách milionů korun a okolo stovky z nich dává na dividendy,“ podotkl ředitel. Že podnik zůstane na konci roku v plusu, si přesto pochvaluje.
Manažeři přišli o výhody
Náhlým změnám na nebi nezbývalo než se přizpůsobit. Podle Klase chtělo vedení ŘLP především ochránit dlouhodobé projekty, řada tak přišla o manažerské výhody. „Management musel například omezit létání v byznys třídách nebo jazykové kurzy. Seškrtány byly také fondy pro odměňování vedoucích pracovníků,“ vypočítal bývalý letový dispečer.
Stroje Boeing 737 MAX možná nevzlétnou dřív než v srpnu. Chystá se summit leteckých společností |
Není tedy už nebe nad Českem byznysově atraktivní? Podle Klase stále ano, český vzdušný prostor ale paradoxně doplatil na přehlcenost sousedů, která mu v minulosti naopak pomáhala lákat více letů. Největší z nich, Německo, má s nedostatečnou kapacitou svého vzdušného prostoru problémy posledních pár let, což vedlo aerolinky k nutnosti ho oblétávat. Logickou variantou bylo Česko, které z nárůstu těžilo.
Jenže jakmile se k Německu přidají další čeští sousedé, pro zdejší provoz to znamená problém. „Tím vznikla kapsa, ve které jsme se ocitli, a kvůli které se nám některé společnosti vyhýbaly,“ vysvětlil Klas s tím, že se pro příští rok budou snažit finance stabilizovat.
I tak zůstává osud výnosů zdejšího řízení letového provozu mimo vliv českých manažerů. „Letecké společnosti by přes nás rády létaly, mají ale problém se k nám vůbec dostat, jsme blokováni ze dvou stran. V takovém případě pochopitelně náš letový prostor sexy není,“ uvedl Klas.
Provoz se zdvojnásobí
Na propadu provozu se ani tolik nepodepsaly dvě velké události letošního roku spojené s letectvím. Tou první byla jarní stopka pro Boeingy 737 MAX, tou druhou kolaps velké britské cestovky Thomas Cook, kvůli kterému přišel český vzdušný prostor o zhruba 60 letů.
A jaké se nabízí řešení? Podle Klase by měl evropský vzdušný prostor směřovat k větší spolupráci tak, aby se s národními kapacitami leteckých prostorů dalo pružněji operovat a neopakovala se tak situace z letoška. Systémová změna bude zřejmě třeba – podle současných odhadů by se měl v příštích patnácti letech letecký provoz nad Evropou zdvojnásobit.