Kuris se spolu s kolegy pět let probíral bahnitými ekosystémy slaných mokřadů v ústích řek na třech různých místech Kalifornie. Katalogizovali a dokumentovali výskyt takových parazitických tvorů v těle 214 druhů živočichů a rostlin. Celkem při hledání nezvaných hostů v těle jiných živočichů prohlédli 17 tisíc exemplářů hostitelských druhů. Do cenzu byli zahrnuti živočichové větší než jeden milimetr.
Kalifornské mokřady podle Kurise představují jakýsi „zlatý střed“ na škále hodnocení komplexity: „Není to ten nejjednodušší ekosystém, ale také to není deštný prales.“ Výsledky práce, která by měla přispět k poznání role parazitů v rámci ekosystému, a nikoliv jen jejich dopadu na život jednotlivých druhů, představili ve včerejším vydání časopisu Nature.
O důležitosti jednoho procenta Verdikt sčítání zní: paraziti tvoří v kalifornských slaných mokřadech 0,2 až 1,2 procenta celkového množství biomasy (souhrnu látek tvořících těla všech živých organismů - jak rostlin, tak i živočichů). Na první pohled se to nezdá být mnoho.
Ovšem přes 95 procent biomasy na zkoumaných místech tvoří rostliny. Takže na živočichy zbývá maximálně pouhých pět procent. Většinu živočišné hmoty tvoří různé druhy měkkýšů a krabi a jenom malou část tvorové, kterých si vždy všimneme jako prvních: ptáci a savci, případně ryby.
V této perspektivě už nejsou výsledky parazitů vůbec špatné. Například součet hmotností různých příslušníků třídy motolic, což jsou v kalifornských bažinách nejrozšířenější paraziti, podle lokality třikrát až devětkrát přesahuje biomasu ptáků. Celkový vliv parazitů na ekosystém se podle Kurise dá směle srovnat s vlivem dravců.
Únos plže do otroctví Motolice za svůj úspěch vděčí do značné míry tomu, jak účinně dokážou převádět energii získanou hostitelem ve svůj prospěch. Jejich životní cyklus je velmi komplikovaný, ale v jedné fázi se nastěhují do těla plžů Cerithidea californica.
Zmocní se hostitelových pohlavních orgánů, které pak až do konce hostitelova života - někdy i 10 let -slouží k rozmnožování parazita. Plžům se i po únosu jejich pohlavních orgánů daří fyzicky dobře, ale všechna energie, kterou získají ve stravě, jde na „výrobu“ nových motolic, jichž chrlí každý den novou várku. Výsledky „restrukturalizace“ jsou pro nového majitele vynikající: hmotnost motolicemi infikovaných plžů měřitelně - někdy až o třetinu - přesahuje hmotnost těch nenapadených.
Ale paraziti nejsou možná jen ke škodě. Jeden ze členů týmu zkoumajícího kalifornské mokřady Andrew Dobson z Princeton University časopisu New Scietist řekl, že podle jeho zatím nezveřejněné práce mají paraziti v tělech 10- až 1000krát více znečišťujících látek než jejich hostitelé. Spekuluje, že paraziti přispívají k tomu, aby se těla živočichů zbavila škodlivin.
