Ve velkých městech se nyní rýsuje šance na změnu. Poslanecká sněmovna totiž nedávno schválila zákon, který městům umožní zřídit takzvané nízkoemisní zóny. Tedy oblasti, do nichž nebudou moci vjet auta silně znečišťující ovzduší. Jak ukazují příklady z ciziny, prašnost se tím může snížit až o 40 procent. Ačkoli ještě není přesně jasné, jak bude celý systém fungovat, první zájemci už se hlásí. O ekologické zóny stojí například v Ústí nad Labem, Ostravě, Českých Budějovicích, Praze a Plzni. „O zřízení takové zóny budeme usilovat. Mohla by vyřešit svízelnou situaci v centru města, kde většinu emisí způsobuje právě doprava,“ říká náměstek ústeckého primátora Jan Řeřicha. „Možnost zřídit takovou zónu vítáme. Musíme jen promyslet, kde ji zřídit a jestli je to technicky možné,“ přidává se mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.
Zóny mohou podle zákona vzniknout v nadměrně znečištěných městech či v lázních.
Pokračování na straně 2
Zákaz vjezdu do centra pro „vraky“...
Dokončení ze strany 1
Nízkoemisní zóny mají u nás fungovat podle německého modelu, u něhož se Česko inspirovalo. Majitelé aut si tedy za několik stovek korun budou muset pořídit barevnou plaketu. Dostanou buď červenou, žlutou, zelenou nebo žádnou, podle toho, nakolik jejich vůz znečišťuje okolí. Do center měst se poté dostanou jen se zelenou plaketou za čelním sklem.
Tu získají téměř všechny vozy s benzinovým motorem. Výjimkou jsou pouze staré typy škodovek a další auta bez katalyzátoru. Novinka cílí spíše na diesely. Ty musí pro zelenou plaketu splnit ekologickou normu Euro 4, které vyhoví vozy vyráběné přibližně od roku 2003. Za hranicí centra by tedy mohly skončit jak starší dieselové osobní vozy, tak různé typy dodávek a nákladních vozy.
Jak budou nízkoemisní zóny efektivní, určí zejména znění prováděcí vyhlášky, která celý zákon upřesní. Pokud její tvůrci příliš benevolentně definují případné výjimky ze zákona, její dopad bude minimální. Ukázalo se to už v několika německých městech.
***
Inspirace ve světě
* Švédsko zavedlo ekologické zóny už v polovině 90. let. Zatím jsou ve čtyřech městech.
Ve Stockholmu navíc už pět let funguje systém poplatků za vjezd do města.
* V Dánsku začaly s nízkoemisními zónami před třemi lety. Zatím jsou jen v Kodani, Frederiksbergu a Aalborgu. Další dvě města se ale na jejich zavedení připravují.
* Cesta ekologických zón je stále oblíbenější v Nizozemsku. Tady je zatím zavedlo devět měst včetně Amsterodamu nebo Rotterdamu, dalších 11 se na to připravuje.
* Ve Velké Británii zatím bojuje se škodlivinami především Londýn. Tady radnice zavedla nízkoemisní zóny, navíc využívá od roku 2003 mýtné.
* Italský Milán zpoplatnil vjezd do části města před třemi lety.
Výjimku mají elektromobily a vozy s hybridním pohonem.
* Velké zkušenosti má také Německo, kde má ekologické zóny 33 měst. Největší zónu a nejlepší výsledky má Berlín.
* Průkopníkem ve zpoplatnění vjezdu aut do města je Singapur. Mýtné zavedl už v roce 1975.
