Senátoři tvrdili, že zákon zasahoval do práva na samosprávu a práva vlastnit a nakládat s majetkem obcí, krajů a soukromých subjektů. Zřizovatelé zhruba 140 nemocnic uvedených v příloze zákona je tak nemusejí ke 28. listopadu přeměnit na veřejná nezisková zařízení.
"Napadený zákon znamená zásadní průlom do působnosti územně správních celků v oblasti zdravotnictví a nezávisle na vůli těchto celků mění právní formu zdravotnických zařízení a podrobuje je řídící pravomoci ministerstva zdravotnictví," řekla soudkyně zpravodajka Vlasta Formánková. Zákonodárce ale nevysvětlil nutnost takového zásahu.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) nečeká, že by kraje o vznik neziskových zdravotnických zařízení usilovaly. Jistota, kterou mají neziskové nemocnice díky povinnosti zdravotních pojišťoven uzavírat s nimi smlouvu, je vykoupena problémovostí celého zákona, míní Julínek. "Provoz lůžkových zařízení i přístup k nim zůstane zachován tak, jak byli občané zvyklí," řekl.
Bývalý ministr David Rath (ČSSD) s ním nesouhlasí. "Kraje nemocnice zprivatizují, dojde ke ztrátě majetku, propouštění a omezení zdravotní péče," řekl novinářům. Ústavní soud dnes spustil 14 zdravotních systémů, v každém z nich to bude jinak, dodal.
Zákon o neziskových nemocnicích schválila Poslanecká sněmovna ještě před volbami, a to zejména hlasy ČSSD a KSČM přes odpor Senátu a prezidentského veta. Kvůli sporné novele se na Ústavní soud obrátil i Středočeský kraj, jeho stížností se dosud soud nezabýval. Dříve tak učinily kraje Vysočina a Plzeňský, jejich podněty však Ústavní soud již odmítl kvůli neoprávněnosti navrhovatele.
Rozsah a druhy péče poskytované ve veřejných zdravotnických zařízeních vzniklých podle nového zákona má stanovit ministerstvo zdravotnictví. Zřizovatelé nemocnice by tak byli zbaveni možnosti rozhodovat o chodu a existenci zdravotnických zařízení, která vlastní. Znamenalo by to také zásah do finanční samostatnosti samosprávných celků, tvrdí odpůrci zákona.
Podle předsedy sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD), který dnes před soudem zákon obhajoval, právní norma sledovala veřejný zájem a právo každého občana na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči. Právní zástupce odpůrců zákona Aleš Gerloch řekl, že státu nic nebrání vytvořit síť veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. Musí ale tuto síť vytvořit ze zařízení, která si ponechal, zdůraznil. Podle zastánců zákona to ale není možné, protože stát již nedisponuje takovým množstvím zdravotnickým zařízení, aby to mohl zajistit.
"Napadený zákon znamená zásadní průlom do působnosti územně správních celků v oblasti zdravotnictví a nezávisle na vůli těchto celků mění právní formu zdravotnických zařízení a podrobuje je řídící pravomoci ministerstva zdravotnictví," řekla soudkyně zpravodajka Vlasta Formánková. Zákonodárce ale nevysvětlil nutnost takového zásahu.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) nečeká, že by kraje o vznik neziskových zdravotnických zařízení usilovaly. Jistota, kterou mají neziskové nemocnice díky povinnosti zdravotních pojišťoven uzavírat s nimi smlouvu, je vykoupena problémovostí celého zákona, míní Julínek. "Provoz lůžkových zařízení i přístup k nim zůstane zachován tak, jak byli občané zvyklí," řekl.
Bývalý ministr David Rath (ČSSD) s ním nesouhlasí. "Kraje nemocnice zprivatizují, dojde ke ztrátě majetku, propouštění a omezení zdravotní péče," řekl novinářům. Ústavní soud dnes spustil 14 zdravotních systémů, v každém z nich to bude jinak, dodal.
Zákon o neziskových nemocnicích schválila Poslanecká sněmovna ještě před volbami, a to zejména hlasy ČSSD a KSČM přes odpor Senátu a prezidentského veta. Kvůli sporné novele se na Ústavní soud obrátil i Středočeský kraj, jeho stížností se dosud soud nezabýval. Dříve tak učinily kraje Vysočina a Plzeňský, jejich podněty však Ústavní soud již odmítl kvůli neoprávněnosti navrhovatele.
Rozsah a druhy péče poskytované ve veřejných zdravotnických zařízeních vzniklých podle nového zákona má stanovit ministerstvo zdravotnictví. Zřizovatelé nemocnice by tak byli zbaveni možnosti rozhodovat o chodu a existenci zdravotnických zařízení, která vlastní. Znamenalo by to také zásah do finanční samostatnosti samosprávných celků, tvrdí odpůrci zákona.
Podle předsedy sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD), který dnes před soudem zákon obhajoval, právní norma sledovala veřejný zájem a právo každého občana na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči. Právní zástupce odpůrců zákona Aleš Gerloch řekl, že státu nic nebrání vytvořit síť veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení. Musí ale tuto síť vytvořit ze zařízení, která si ponechal, zdůraznil. Podle zastánců zákona to ale není možné, protože stát již nedisponuje takovým množstvím zdravotnickým zařízení, aby to mohl zajistit.
