Čtvrtek 21. října 2021, svátek má Brigita
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zámek Opočno zůstane státu, Ústavní soud zamítl stížnost Colloredo-Mansfeldové. Spor se táhl 30 let

Česko

  14:41aktualizováno  16:23
Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost dcery posledního šlechtického majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Spor o vydání trval od první poloviny 90. let. V poslední stížnosti poukazovala Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny, podle ÚS se to ale s dostatečnou jistotou neprokázalo. Úterního vyhlášení nálezu se Colloredo-Mansfeldová nezúčastnila, nedostavil se ani její právní zástupce.

Zámek Opočno foto: ARCHIV RADNICE

Právní zástupce Colloredo-Mansfeldové Jakub Fröhlich ČTK řekl, že poté, co se seznámí s podrobným odůvodněním v úterý vyhlášeného nálezu, zváží další postup ve věci. „Připadají v úvahu možnosti, jako je například stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva nebo obnova řízení v případě, že vyjdou najevo důkazy, které nebylo možné použít v tom původním řízení. Zatím je předčasné o dalším postupu hovořit,“ řekl ČTK Fröhlich.

Kastelán zámku Tomáš Kořínek úterní nález přivítal. „Budeme čekat na kroky protistrany,“ uvedl. Spory podle něj komplikují opravy Opočna, dosud bylo možné řešit v podstatě jen havarijní stavy.

Opočno zabavili nacisté, po válce zámek převzal stát. Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu ÚS ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.

Zámek Opočno na Rychnovsku
Zámek Opočno - ilustrační foto.

Později díky dalšímu nálezu ÚS dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav. 

Důvody konfiskace za protektorátu byly podle pravomocného verdiktu spíše politické a národnostní. Colloredo-Mansfeldová s tím nesouhlasila, v ústavní stížnosti mimo jiné namítala, že matce posledního majitele panství Josefa Colloredo-Mansfelda byl majetek ve Francii konfiskován jako Židovce. Proto je prý otázkou, zda také zabavení Opočna nebylo rasovou perzekucí, případně zda židovští předkové nebyli jedním z více důvodů pro zákrok proti Colloredo-Mansfeldům. 

Podle ústavních soudců ale nestačí „prokázání jiných motivů perzekuce, k nimž se rasové důvody eventuálně mohly přidat“. ÚS zdůraznil, že nelze pochybovat o zločinnosti konfiskační praxe nacistických úřadů, restituční zákonodárství však nemohlo odčinit všechny křivdy. 

„Sedm desítek let po skončení války je tato reparace nesmírně obtížná, ne-li nemožná. I proto omezil restituční zákon o mimosoudních rehabilitacích přezkoumávání přechodů majetku předcházejících rozhodnému období na nejextrémnější případy z důvodu rasové perzekuce,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Tříčlenný senát nebyl jednotný, soudce Jiří Zemánek s výrokem nesouhlasil. 

„Všiml jsem si, že jeden ze soudců senátu vyjádřil odlišný názor od toho většinového. Vyslyšel naše argumenty. Realita je ale taková, že rozhoduje většinový názor,“ řekl ČTK Fröhlich.

Kromě zámku samotného se potomci původních majitelů soudí se státem také kvůli mobiliáři. Zastal se jich Evropský soudu pro lidská práva ve Štrasburku, ÚS proto obnovil dvě řízení o starších, původně odmítnutých stížnostech. Nová rozhodnutí ale zatím nepadla. 

Vizitka zámku v Opočně a výběr informací o restitučních sporech, které s ním souvisejí

  • Renesanční arkádový zámek, který leží zhruba 30 kilometrů východně od Hradce Králové, patří k nejvyhledávanějším památkám Královéhradeckého kraje. K vlastnímu zámku, který od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky, přiléhá také členitý přírodně krajinářský park. Z interiérů zámku vyniká rytířský sál vybavený hodnotnou zbrojí, výzdobou poutá také zámecká kaple a reprezentační salon. Opočno má také unikátní obrazárnu s díly benátské a neapolské školy.
  • Na místě středověkého hradu jej vybudovali Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu podle návrhu italského stavitele Giovanniho Battisty Alliprandiho.
  • V roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po únoru 1948 ale emigrovali do Rakouska a spory utichly. Až po pádu komunistického režimu se o navrácení majetku přihlásila Kristina Colloredo-Mansfeldová, dcera posledního majitele, která v roce 1991 požádala o vydání zámku.
  • Jako první rozhodoval o žalobě Colloredo-Mansfeldové okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, který v září 1995 její nároky neuznal. Podobně rozhodovaly v následujících letech i další soudy různých stupňů. Až v červnu 2002 rychnovský okresní soud nařídil vydání zámku, pozemků a budov dědičce. Argumentoval přitom tím, že Kristinin otec Josef během druhé světové války nepozbyl československé státní občanství, a poválečná konfiskace zámku tak nebyla podle soudu zákonná.
  • Vydání později potvrdily Krajský soud v Hradci Králové a státní památkáři, spravující zámek, neuspěli ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Až v lednu 2005 Ústavní soud zrušil verdikty okresního a krajského soudu a vrátil celou věc okresnímu soudu v Rychnově. Ústavní soud při zrušení rozsudků potvrdil restituční hranici 25. února 1948. Dříve zabavený majetek lze podle ÚS vydávat jen v případech rasové genocidy či holokaustu, o které v případě Opočna nešlo.
  • V září 2005 tak rychnovský okresní soud rozhodl, že zámek v Opočně by měl patřit Národnímu památkovému ústavu. Tento verdikt potvrdily odvolací soudy. V dubnu 2007 pak převzal zámek po zhruba čtyřech letech zpátky stát zastoupený Národním památkovým ústavem. Kristina Colloredo-Mansfeldová se ale nevzdala a o vydání zámku se snažila i v dalších letech u soudů všech stupňů včetně Ústavního.
  • Ústavní soudci v dubnu 2012 potvrdili, že zámek a další majetek zůstane státu, od dva roky později ale vyhověli žádosti o obnovu procesu, kterou předtím soudy nižších stupňů odmítly. Colloredo-Mansfeldová se snažila dokázat, že její babička byla židovského původu a konfiskace majetku nacisty v roce 1942 tak měla nejen politické, ale také rasové pozadí. Obnovené řízení ale ponechalo zámek státu, v únoru 2017 to potvrdil Nejvyšší soud. V úterý ÚS zamítl následnou stížnost Colloredo-Mansfeldové, zámek tak zůstane státu.
  • Vedle budovy zámku usilují Colloredo-Mansfeldová a její bratranec Jerome o vydání mobiliáře, tedy několika stovek předmětů, například zbraní, obrazů, lustrů nebo vzácného kočáru. České soudy jim nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Vrácení později odmítl i Ústavní soud.
  • Na podzim 2017 pak ÚS odmítl návrh Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou stížnostech týkajících se mobiliáře. V lednu 2018 ale Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zveřejnil rozsudek, kterým snahu Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení ohledně vydání mobiliáře podpořil. Ústavní soud následně v listopadu 2018 rozhodl o obnově řízení. Obdobně - a také v reakci na verdikt štrasburského soudu - rozhodl už začátkem roku 2018 v případě Jeroma.
Autor:

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Test sluchátek: Z šesti novinek nás nejvíce nadchly ty nejlevnější

Premium Test zcela bezdrátových sluchátek přinesl docela neobvyklé překvapení: úplně nejlevnější model v celkovém hodnocení...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Mohlo by vás zajímat