Šest zastupitelů ze sedmi hlasovalo v pondělí večer, že chtějí referendum o stavbě přehrady. Jediný ze zastupitelů, starosta Radovan Jílka, zvedl ruku proti. „Jsem zklamaný. Referendum nic nevyřeší,“ prohlásil Jílka o snahách svých spoluobčanů. Podle něj by bylo lepší se státem vyjednávat a klást podmínky.
|
Jedenáct let jsme stáli jak koza na zadních nohách. A kam jsme se dostali?.
„Dohadovat se se státem? To v žádném případě,“ oponovali však místní. „Já chci, aby se bojovalo proti jakékoli přehradě,“ prohlásila za všechny Vladimíra Havelková. „Pokud tato obec nechce zaniknout, musí se bránit. Je třeba skoncovat s vyjednáváním a zahájit útok. Žádný státní úředník nemluví pravdu,“ podporoval Havelkovou Ludvík Drobný.
K zamítnutí přehrady stačí v obci s necelými třemi stovkami obyvatel relativně málo hlasů. Referendum bude závazné, když k němu přijde nadpoloviční počet oprávněných voličů. Těch bylo před dvěma lety 222. Pokud by polovina přišla hlasovat v referendu, projekt přehrady by „potopilo“ pouhých šestapadesát hlasů proti.
Podle starosty Jílky, který celou věc diskutoval s právníky, se ale obec nejrůznějšími právními obstrukcemi může proti stavbě přehrady bránit maximálně nějakých sedmnáct let. „I těch sedmnáct let stojí za to, abychom se soudili,“ míní však občan Nových Heřminov Ludvík Drobný.
Jílka v pondělí večer přesvědčoval místní, že plánovanou stavbu přehrady na řece Opavě je sice možné oddálit, ale vůbec ne zastavit. „Jedenáct let jsme stáli jak koza na zadních nohách. A kam jsme se dostali?“ ptal se starosta.
Na mimořádném zasedání Jílka navrhoval zcela jinou taktiku než referendum. „Měli bychom státním úředníkům říct, za jakých podmínek jsme ochotni o stavbě přehrady uvažovat,“ vyzval Jílka spoluobčany.
Mezi podmínkami, které chtěl Jílka příslušným ministerstvům předložit, bylo zřízení vládního zmocněnce pro stavbu přehrady, finanční náhrady pro obec či možnost hospodaření na vodním díle. Starostovy návrhy ale širší podporu nenašly.
Naopak: nadšena z toho, že se referendum v obci podařilo prosadit, byla předsedkyně místního sdružení Obava Vítězslava Erbenová. Sdružení bylo v obci založeno letos v červnu a právě jeho členové požadavek na referendum vyvolali.
„Jsem stoprocentně přesvědčena, že lidé přijdou a budou hlasovat proti přehradě,“ říká Erbenová. Referendum by se v obci mohlo konat už 30. srpna.
Vláda již slíbila postiženým rodinám nadstandardní náhrady. Zatím se však majitelé domů, které mají skončit pod vodou či ustoupit nově budovaným cestám, konkrétní částky ani jiné podrobnosti nedozvěděli. Návrh „orientačních modelových náhrad“ zatím není definitivní.
„Konkrétní částky by měli dotčení znát nejpozději do konce roku,“ řekla včera Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry. Dvacátého srpna mají přímo v obci seznámit pracovníci Povodí Odry obyvatele Nových Heřminov s konkrétním scénářem příštích měsíců.
„Obyvatelé dostanou majetkoprávní i technické informace,“ slibuje Vlčková. Majetky místních teprve znalci ocení. Kromě domů vyčíslí hodnotu například i zahrad nebo ovocných stromů.
