Požadavek nasadit v elektrárně Prunéřov „nejlepší dostupnou technologii“, jak žádá programový ředitel hnutí „Duha“ pan Kotecký, vypadá na první pohled lákavě, či dokonce oprávněně. Copak si nezasloužíme čistší životní prostředí?
Ve skutečnosti se jedná o absurdní princip, jak bude snad zřejmé z následujících příkladů. Podle tohoto principu bychom si například všichni museli povinně kupovat nejbezpečnější (tudíž nejdražší) auta. Totéž by platilo na veškeré spotřební zboží. Všichni bychom museli povinně kupovat nejdokonalejší vysavače, televize, ledničky, dále nejkvalitnější potraviny, například nejkvalitnější (a tudíž nejdražší) druhy masa a tak podobně. Všechny dráty vedoucí elektřinu by musely být ze stříbra, což je technicky nejdokonalejší vodič elektřiny, a vykazuje tudíž nejmenší energetické ztráty...
Takový přístup by vedl k totálnímu zruinování rodinného rozpočtu, a je tedy zcela nerealistický. Ve skutečnosti vždy porovnáváme kvalitu a cenu a jsme vždy a všude finančně omezeni. Finanční stránku věci může ignorovat jen ten, kdo neplatí účty. A přesně v takové situaci je pan Kotecký, když se vyjadřuje k prunéřovské elektrárně: on jistě účty za „nejlepší dostupnou technologii“ platit nebude. Ve skutečnosti není jedno, zda bude technologie stát o miliardy více nebo méně. Peníze lze vždy použít na alternativní účely, takže nižší náklady na technologii umožní třeba vyšší příjmy státu na dividendách (stát je většinovým vlastníkem ČEZ).
Samotná energetická účinnost není rozhodující ukazatel, jak se mylně domnívá Kotecký. Není jasné, zda účinnost 42% je lepší než účinnost 40%. To je pouze energetický pohled, zahrnující šetření jen energií. Podnikatel ale musí šetřit všechny použité zdroje, tedy i nároky na prostor, práci, materiály, čas, finance atd.
A co hlavní argument zastánců „nejlepší dostupné technologie“, tedy snížení emisí oxidu uhličitého? Snad by mělo být dnes již jasné, že celá alarmistická agenda rozhodujícího (a negativního) vlivu lidských emisí CO2 na klima je chybná. Argument o nutnosti snížení emisí oxidu uhličitého tedy padá, zvláště pokud toho má být dosaženo „za každou cenu“. Přesně to ale znamená myšlenka „nejlepší dostupné technologie“.
O autorovi| vedoucí katedry ekonomie FSE UJEP v Ústí n. L.
