Pondělí 2. prosince 2024, svátek má Blanka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Zdražení je lepší než selekce

Česko

K VĚCI

Vysoké ceny zemědělských surovin, drahá ropa, rostoucí poptávka po jídle v zemích, kde se ještě nedávno spokojili lidé s příslovečnou „hrstkou rýže“, obnovitelné zdroje energie, biopaliva. To vše jsou spolu s nepřízní počasí nejčastěji zmiňované příčiny růstu cen potravin, který již započal a podle všeho bude dále pokračovat. Skutečných viníků cenového růstu je ale víc, a jejich vliv je podle všeho ještě zásadnější než výše jmenované faktory. O nich ale politici moc nehovoří, protože je sami přímo ovlivňují svými činy, takže by za ně museli nést před řadovou populací jednoznačnější odpovědnost. Jde například o tištění peněz jako nástroj ekonomického růstu, fakticky se ale promítající do znehodnocení měn - a zdražování. Také samotný ekonomický růst je významným tahounem zdražování čehokoli. Nemalou měrou k růstu cen pak také přispívají regulace. U těch se zastavme, protože v obavách z růstu cen potravin se připravují regulace nové, které situaci podle všeho ještě zhorší.

Například v ČR plánované zvýšení DPH u potravin, ke kterému sahá politická reprezentace opravdu v nejnevhodnější dobu s optimistickou prognózou, že desetiprocentní růst daně se do cen potravin promítne jen několika procenty. To možná platilo v době před takzvanou ekonomickou krizí, kdy měly všechny články výroby a prodeje potravin rezervy jak v nákladech, efektivitě, tak i v procentech ziskovosti. Právě krize ale tyto rezervy prakticky u všech vyčerpala a vzhledem k stále rostoucí konkurenci na trhu potravin se v následném (současném) období pozvolného růstu nestačily nové rezervy vytvořit. A pokud přece jen, pak právě snaha o zbrždění dopadů růstu cen potravin permanentním růstem cen nákladů na jejich výrobu vysála rezervy definitivně. Pokud tedy hovoříme o potravinách zachovávajících alespoň zhruba tradiční receptury, kdy například uzeniny jsou opravdu z masa. Je tedy zřejmé, že nárůst DPH o 10 procent se do růstu cen potravin promítne nejméně z poloviny, spíše však více. Zřejmě i proto se začínají rojit projekty s cílem alespoň někomu nějaké potraviny administrativně zlevnit. V ČR se tak má stát prostřednictvím vybrané skupiny základních potravin, které budou z vyšší DPH vyjmuty. To je ovšem potravinářské inženýrství, které je zásadním zásahem nejen do podnikání v oblasti výroby potravin, ale také do stravování populace, dokonce s možnými zdravotními riziky. Zejména v situaci, kdy budou mít lidé hlouběji do peněženky, budou zejména sociálně slabší skupiny preferovat „politický jídelníček“, protože je to vyjde levněji.

V praxi budou kupovat méně ovoce, kromě rybího nebudou preferovat jakékoli maso. To, že se výběr méně daněných potravin tváří zdravě a napůl vegetariánsky, může mít skutečně závažné důsledky, včetně psychických. Například při konzumaci masa stoupá v mozku hladina serotoninu, látky působící pocit radosti ze života. Nejen to. Vědci například zjistili, že každá třetí žena, která se stravuje na vegetariánské bázi, má problémy s menzes, jiný vědecký průzkum ve Švédsku zase prokázal, že děti vegetariánů jsou mnohem náchylnější k duševním chorobám.

Skoro to tedy vypadá, že konstruktéři politické selekce potravin na dražší a drahé musí být také potomci vegetariánů, a normálně se stravující lidé by se měli vzbouřit. Nejen u nás, pokusy politiků diktovat lidem, co mají jíst, existují i za hranicemi naší země. Skutečně racionální politická rozhodnutí by přitom mohla ceny potravin snížit. Například, kdyby EU odvolala teze dosáhnout do roku 2020 politicky závazných podílů obnovitelných zdrojů energií či biopaliv a ponechala vše na dobrovolném rozhodnutí členských zemí. Nebo kdyby vyspělý svět investoval do zvýšení zemědělské produkce v zemích rozvojových. Nebo kdyby se přestaly tisknout peníze. Nebo kdybychom jídlo nezdražovali nad rámec standardního růstu cen ještě i administrativně kvůli DPH.

***

V praxi budou lidé kupovat méně ovoce, kromě rybího nebudou preferovat jakékoli maso. To, že se výběr méně daněných potravin tváří zdravě a napůl vegetariánsky, může mít skutečně závažné důsledky, včetně psychických.

O autorovi| PETR HAVEL, agrární analytik

Autor:

Jak dlouho péct kachnu? Díky sous-vide stačí jen 30 minut
Jak dlouho péct kachnu? Díky sous-vide stačí jen 30 minut

Máte rádi pečenou kachnu? Nyní můžete přeskočit hodiny v kuchyni strávené přípravou a sáhnout po Sous-vide kachních čtvrtkách od Vodňanské drůbeže....