Tak začal nový rok na železnici. Většinu z těchto lidí srazil vlak, když přecházeli koleje, kde neměli. Poslední takový případ se stal včera večer v Praze-Radotíně.
PRAHA Je úterý, tři čtvrtě na jednu odpoledne a na železničním přejezdu v Huštěnovicích na Uherskohradišťsku zrovna spadly závory. Po tamní frekventované trati se totiž 140kilometrovou rychlostí blíží rychlík Velehrad z Prahy do Luhačovic. V té samé chvíli vchází na přejezd šestapadesátiletá žena, která vedle sebe vede kolo. Když strojvedoucí ženu uvidí, je už příliš pozdě. Do nárazu zbývají pouhé dvě vteřiny. Šance zabrzdit mnohatunový kolos je nulová. Žena je po srážce s levou stranou nárazníku na místě mrtvá.
To je jeden z šesti smutných příběhů, které se na české železnici udály během pouhých sedmi dní nového roku. Drážní inspekce, která veškeré nehody na železnici vyšetřuje a eviduje, zatím nic podobného nepamatuje. „Za celou dobu, kdy naše instituce existuje, takový začátek roku nepamatujeme,“ tvrdí Jan Kučera, náměstek generálního inspektora Drážní inspekce. Inspekce má ještě v jednom jasno. Všechny letošní nehody si zavinili sami chodci. Buď svou nepozorností, či zbytečným riskováním. „Ani v jednom případě nebyla chyba na straně dráhy. Lidé buď přecházeli, tam kde neměli, nebo nerespektovali značení,“ shrnuje případy Kučera. Taková nešťastná náhoda se stala mladíkovi z Pardubicka, který zahynul v pondělí u vlakové zastávky Závodiště. Koleje tu přecházel se sluchátky na uších, a přijíždějící vlak tak neslyšel.
Včerejší případ, kdy rychlík srazil člověka na přejezdu v Praze-Radotíně, se šetří. Zabezpečení tu ale podle drážní inspekce fungovalo.
Mnohdy ale ani opatrnost nestačí. Dokládá to zatím jediná letošní srážka vlaku s autem. Stala se na železničním přejezdu u Žatce. Řidička vlak na přehledném úseku zřejmě viděla, snažila se i zabrzdit, ale přímo pod kola vlaku doklouzala po ledovce. Při následném střetu zemřel její spolujezdec. Ten doplatil i na to, že inkriminovaný přejezd byl označen pouze výstražnými kříži. Závory by auto možná zastavily. Podle inspekce jsou ale závory na tomto přejezdu zbytečné. „Je tam velmi dobrá viditelnost a vlaky tam jezdí malou rychlostí do 60 kilometrů za hodinu,“ říká Kučera.
Ani jeden letošní případ inspekci nedonutil, aby navrhla nějakou konstrukční úpravu místa nehody. Podle Kučery to v mnoha případech ani nešlo. K nehodě totiž často docházelo na otevřené trati, kde by pomohlo jedině její oplocení. Navíc není vůbec jasné, zda by navržené opatření opravdu vzniklo. Inspektoři takto v roce 2007 usilovali o namontování závor na přejezd ve Veselí nad Lužnicí. Měli k tomu pádný důvod. Za pět předchozích let tam napočítali celkem 8 nehod, jednu smrtelnou. Závory na místě dodnes nejsou. Inspekce si stěžuje na to, že její stanovisko je v Česku bráno pouze jako doporučující, Správa železniční dopravní cesty, která konkrétní zabezpečení provádí, se jím tedy mnohdy neřídí. V Česku přitom platí evropská směrnice, která říká, že by měl být názor inspekčního orgánu pro všechny drážní firmy závazný.
***
Smrt na trati Většina obětí vlak přehlédla * Za prvních 7 dní nového roku už na železnicích zahynulo 7 lidí. * Čtyři z nich vlak srazil, když přecházeli trať na okraji nádraží či v otevřené krajině. * Tři nehody se staly na přejezdech. Žena z Uherskohradišťska doplatila na to, že na přejezd vstoupila i přes zavřené závory. Rovněž další chodec zemřel, když trať přecházel přímo na přejezdu. Řidička ze Žatecka zas pod vlak se svým vozem doklouzala po ledovce. * Minulý rok zemřelo po srážce s vlakem celkem 181 lidí.
