Když před více než dvěma měsíci napochodovali policisté do kanceláře tehdejšího náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka a začali v ní hledat důkazy k privatizační kauze, zdálo se, že lidovecký kandidát na ministra životního prostředí může svou politickou kariéru takříkajíc „zabalit“.
Jenže lidovci se za Hladíka postavili. A poskytli mu čas, podobně jako premiér Petr Fiala (ODS), aby svou roli v kauze kšeftování s městskými byty vysvětlil. Hladík do médií opakoval, že se ničeho špatného nedopustil a s policií spolupracuje. Ta jej z ničeho dosud neobvinila.
Ve středu ale Hladíkovu znovunabytou jistotu srazil prezident Zeman. Odpoledne si na Pražském hradě vyslechl lidovcovy plány pro resort životního prostředí. A Hladík jej nepřesvědčil. „Vedli jsme spolu poměrně dlouhou debatu nad tématem řízení ministerstva životního prostředí. Byla obsáhlá, hluboká a konkrétní. V jejím závěru mně pan prezident sdělil, že má výhrady k mému jmenování a není v tuto chvíli připraven mě jmenovat ministrem,“ informoval po schůzce u prezidenta Hladík.
Sám je přesvědčený o tom, že prezidentem vznesené výhrady Zemanovi vysvětlil. „Nicméně v tuto chvíli pan prezident na svém stanovisku trvá,“ doplnil Hladík. O tom, zda chtěl Zeman znát podrobnosti privatizační kauzy či zda si prezident stanovil podmínky pro případnou změnu názoru, Hladík nemluvil. A na jakékoli dotazy odmítl reagovat. Podrobnosti nesdělil ani Hrad.
Jurečka nevidí důvody, proč Hladíka odmítat
Resort od listopadu dočasně vede vicepremiér a šéf lidovců Marian Jurečka. Ten přitom předpokládal, že Hladík se členem vlády stane v řádu dní. Ještě před schůzkou doufal, že by se Hladík mohl účastnit už příštího zasedání. Po prezidentově zamítavém verdiktu se s Hladíkem ještě večer sešel.
„Informaci od pana prezidenta beru na vědomí, nevidím však žádné zásadní důvody proč Petra Hladíka odmítá jmenovat. Petr Hladík je kompetentní v oblasti životního prostředí, tuto agendu měl na starosti v Brně, nespáchal nic nezákonného, není obviněn či trestně stíhán,“ podpořil svého nominanta Jurečka. Teď musí situaci probrat s premiérem Fialou, což ostatně může učinit už během čtvrtečního letu do Říma, kde se oba členové vlády zúčastní pohřbu emeritního papeže Benedikta XVI.
Vicepremiér Jurečka večer potvrdil, že za nominací dále stojí. O dalším postupu bude jednat celostátní výbor KDU-ČSL, který Jurečka svolal na páteční odpoledne, čekl České televizi.
„Jurečka chce klid na vládnutí“
Podle politologa Masarykovy univerzity Michala Pinka lidovci mnoho možností, po kom jiném sáhnout, nemají. Pink soudí, že Hladík byl na ministerskou pozici dlouhodobě připravován. „KDU-ČSL je strana zakotvená na Moravě, daleko od Prahy a od center, kde se rozhoduje. Z hlediska jejich struktury by bylo mnohem snazší nominovat kandidáta kupříkladu na ministra pro místní rozvoj než právě životního prostředí,“ srovnal Pink.
Právě z rozložení lidoveckých sil a jejich převahy na Moravě ostatně vychází i nepolevující podpora Hladíka. „O Petru Hladíkovi se ví, že je velmi ambiciózní politik, umí ukázat ostré lokty. Hladík je jako místopředseda uvnitř KDU-ČSL těžká váha a Marian Jurečka nejspíš preferuje klid ve straně, nechce si ve vedení dělat nepřátele. Jde cestou nejmenšího vnitrostranického odporu, aby mu nevznikla nějaká opoziční skupina. Za situace, kdy se potřebuje soustředit na vládnutí a prosazování lidoveckých priorit, by se mu komplikovaná atmosféra uvnitř strany samozřejmě nehodila,“ vysvětlil politolog Lukáš Jelínek.
Počínání strany ale podle něj moudré není. „Lidovci se chovají neprozřetelně a dopouštějí se velké politické chyby. Voliči si můžou klást otázku, zda lidovci už skutečně nemají k dispozici žádného jiného politika, kandidáta, který by nebyl dotčen žádnou kauzou a nebyly kolem něj otazníky. Lidovci sami sobě škodí,“ komentoval Jelínek.
Podle něj prezidentovo rozhodnutí není vedeno osobními sympatiemi nebo antipatiemi. „Není v tom osobně zaangažován, což v minulosti ovlivňovalo prezidentovo zasahování do jmenování ministrů vůbec nejvíce,“ soudí politolog.
Zeman předal medaili Za hrdinství
Vdova po zemřelém dobrovolném hasiči Janu Dvořákovi převzala ve středu na Pražském hradě medaili Za hrdinství, které mu udělil prezident Miloš Zeman. Dvořák zemřel loni na konci listopadu při likvidaci požáru v Novém Boru na Českolipsku. Vyznamenání Dvořákovi Zeman udělil v řádový den 1. ledna za hrdinství při záchraně lidských životů a značných materiálních hodnost s nasazením vlastního života.
Prezident republiky Miloš Zeman udělil při příležitosti řádového dne 1. ledna 2023 Medaili za hrdinství in memoriam, za hrdinství při záchraně lidských životů Ing. Janu Dvořákovi, který jako dobrovolný hasič zahynul při požáru v Novém Boru. (4. ledna 2023)
„Jsou chvíle, kdy bych medaili Za hrdinství raději neudělil,“ řekl Zeman vdově. Popřál ji, aby ji radost z dítěte, které se jí zanedlouho narodí, alespoň částečně vyrovnala smutek z úmrtí manžela. Ceremoniálu se zúčastnil i bratr hasiče Bořivoj Dvořák.
Devětatřicetiletý Dvořák zemřel 30. listopadu při likvidaci požáru roubeného domu. Zřítil se na něj strop, svým zraněním přes snahu zdravotníků podlehl. V domě zemřel i další člověk, zřejmě spolumajitel stavení.
Za posledních deset let v České republice přišlo o život při zásazích u požárů šest dobrovolných a tři profesionální hasiči.
Prezident může udělovat státní vyznamenání v tzv. řádové dny, které jsou 1. ledna a 28. října. Většinou je k tomu využíván říjnový státní svátek, kdy se tradičně koná ceremonie na Pražském hradě. Pro Zemana je dnešek posledním dnem, kdy může vyznamenání udělit. V březnu mu skončí jeho druhý mandát.
Prezident také jmenoval rektory
Zeman na Pražském hradě také ve středu jmenoval čtyři rektory vysokých škol. Do roku 2027 povedou Ostravskou univerzitu (OU) Petr Kopecký, Slezskou univerzitu v Opavě (SU) Tomáš Gongol a Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Jaroslav Koutský. V čele škol nahradí nynější rektory, kteří univerzity vedli dvě po sobě jdoucí čtyřletá období a znovu proto na post kandidovat nemohli. Ve funkci rektora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) bude pokračovat Jindřich Vybíral. Kandidáty v závěru loňského roku zvolily akademické senáty jednotlivých vysokých škol.
Jmenování rektorů Prezidentem Milošem Zemanem. Budoucí rektoři z leva: prof. PhDr. Jindřich Vybíral, DSc. (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze), doc Mgr. Petr Kopecký, Ph.D. (Ostravská univerzita), doc. Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D. (Slezská univerzita v Opavě) a doc. RNDr. Jaroslav Koutský, Ph.D. (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem). (4. ledna 2023)
Nový rektor ostravské univerzity, anglista a amerikanista Kopecký, dříve uvedl, že za prioritu považuje dokončení nových univerzitních budov v centru Ostravy. Zároveň plánuje zavést inovace ve výuce. Klást by se podle něj měl větší důraz na dovednosti, což souvisí s profesním uplatněním studentů a s jejich uplatnitelností na trhu práce. Kopecký povede vysokou školu ve třetím největším českém městě, kde studuje každoročně asi 10 tisíc studentů, od 1. března. V nejvyšší funkci na univerzitě vystřídá Jana Latu.
Ekonomu Gongolovi, který na postu rektora univerzity s asi šesti tisíci studenty nahradí Pavla Tuleju, začne funkční období rovněž začátkem března. Dosavadní prorektor pro strategii a komunikaci by se chtěl jakožto rektor soustředit mimo jiné na podporu dalšího vzdělávání a využití projektových příležitostí k rozvoji univerzity. Funkční období mu stejně jako Kopeckému skončí na konci února roku 2027.
Jednačtyřicetiletý Koutský v čele univerzity v Ústí nad Labem stane 18. března a nahradí Martina Baleje. Ekonomovi a geografovi Koutskému, který mezi lety 2013 a 2021 působil jako děkan Fakulty sociálně ekonomické UJEP, a stal se tak nejmladším děkanem v historii školy, skončí funkční období 17. března 2027. Podle Koutského je cílem, aby ústecká univerzita sehrávala excelentní roli v regionu a zastávala důstojnou pozici v republice.
Do čela UMPRUM podruhé nastoupí dvaašedesátiletý historik umění Vybíral, který ve škole od roku 1996 přednáší dějiny architektury a designu. Dříve Vybíral působil mimo jiné jako prorektor školy a předseda akademického senátu. Rektorem je od roku 2018 a předloni UMPRUM za jeho působení otevřela po téměř deseti letech příprav svou novou budovu. V Mikulandské ulici vzniklo Technologické centrum, které nabízí studentům zejména dílenské zázemí. Za Vybíralova předchůdce Jindřicha Smetany škola místo své zkratky VŠUP začala používat termín UMPRUM, který více odkazuje k historii školy.
