Klíčové politiky ztratila hlavně polská pravice, strana Právo a Spravedlnost. V letounu ale byli i poslanci a senátoři dalších stran, včetně vládních. Možná proto budou letos v Polsku vyhlášeny nejen předčasné prezidentské, ale i parlamentní volby.
VARŠAVA V troskách vládního letadla nezahynul jen prezident, ale také velká část politických elit a nejdůležitějších osob země.
Ale tím, co bude dál, jaký to bude mít vliv na politickou scénu, rozložení sil, jak to ovlivní volbu hlavy státu a stát vůbec – tím se Poláci odmítají zabývat. Nemyslí na to a nemluví o tom ani mezi sebou. A to proto, že truchlí, a takové myšlenky k celonárodnímu smutku, který alespoň na chvíli sjednotil celou zemi, tak nějak nepatří. „V těžkých dnech pro naši vlast buďme všichni svorni,“ vyzval národ maršálek Sejmu a dočasný prezident Bronislaw Komorowski. Při katastrofě zahynulo třináct poslanců a tři senátoři, z nich dva vicemaršálkové Sejmu, dolní komory polského parlamentu, a místopředsedkyně Senátu Krystyna Bochenková. Polsko přišlo i o předsedu národní banky, ombudsmana, o šéfa Ústavu paměti národa, hlavu klíčového Úřadu národní bezpečnosti. Spolu s prezidentem Lechem Kaczynským a jeho ženou Marií zahynula téměř celá prezidentská kancelář, což je v Polsku velice vlivný a velice významnými lidmi obsazený úřad. Samostatnou, velice vážnou kapitolou je obrovská personální ztráta armády.
„Smuteční vydání“ polských deníků Štěstí v neštěstí bylo, že premiér Donald Tusk a vládní delegace se smutečních slavností v Katyni zúčastnila už o dva dny dříve – Tusk už ve středu položil u památníku polských obětí věnec společně s ruským premiérem Vladimirem Putinem. Nebýt toho, mohla být tragédie v Katyni likvidací ne poloviny polských politických elit, ale celé špičky.
Takto se dá zjednodušeně říci, že o velkou část svých osobností přišla především pravice, reprezentovaná stranou Práva a Spravedlnosti, kterou založili před deseti lety právě bratři Lech a Jaroslaw Kaczynští. Z bratrského tandemu zůstal bratr Jaroslaw a strana ztratila jedenáct poslanců a několik dalších lidí, kteří působili ve vysokých funkcích v prezidentské kanceláři – například vicemaršálka Sejmu Krzystofa Putru, exministra obrany Aleksandera Szczygla, dalšího bývalého ministra v úřadu vlády Zbigniewa Wassermanna a další.
Polské deníky, které vyšly v neděli ve statisícových speciálních smutečních vydáních, naznačují velice opatrně a v závorce, že existuje možnost vypsání nejen předčasných prezidentských voleb (do šedesáti dnů od smrti prezidenta), ale také předčasných voleb parlamentních. Ty samozřejmě nutné nejsou, třináct poslanců zastoupí v Sejmu náhradníci, volby se musí podle ústavy konat pouze na tři uprázdněná místa v Senátu.
Klíčové politiky neztratilo ale jen Právo a Spravedlnost. V letounu zahynul například i Jerzy Smajdzinski, kandidát na prezidenta Strany demokratické levice, která v minulém dvacetiletí v Polsku osm let vládla. Smajdzinski v minulosti zastával post ministra obrany a byl jedním z posledních důvěryhodných a výrazných politiků, které skandály zdevastovaná levice měla. Mezi mrtvými jsou ale i poslanci a senátoři vládních stran Občanská platforma a Polské lidové strany.
Co čeká prezidentova bratra?
„Katyň bude už navždy prokletým místem. Místem odpočinku nejlepších synů a dcer polského národa,“ řekl k tomu jeden z poslanců Strany demokratické levice Ryszard Kalisz. Všechny tyto a mnohé další ztráty samozřejmě rozložení sil v Polsku ovlivní a je otázka, zda především Právo a Spravedlnost najde dost nových osobností. Otazník se vznáší i nad politickou budoucností expremiéra Jaroslawa Kaczynského, který bez bratra nemusí v politice chtít zůstat. Zcela jistě budou jiné i ve stínu tragédie pořádané předčasné prezidentské volby. Prostě Polsko tato obrovská tragédie změní.
Jak, to se začneme dovídat, až Poláci utiší žal a země se za týden či o něco déle vrátí do normálního všedního života.
O autorovi| Luboš Palata, zvláštní zpravodaj LN v Polsku
