Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Zemědělci ‚povstali’ proti řetězcům. Jablkem sváru jsou ceny za výpěstky, podle rolníků jsou podhodnocené

ilustrační snímek foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Ačkoli supermarkety čím dál víc lákají na české výrobky, domácí zemědělci si stěžují, že dostat se na pulty velkých obchodů je pro ně čím dál tím těžší. Vadí jim nekalé praktiky ze strany řetězců, jimž vévodí podnákladové ceny. Jinými slovy: v obchodech se podle nich prodává zboží za cenu, za kterou ho není možné ani vyrobit.
  18:00

Situace vadí nejen samotným producentům, ale i prodejnám, které se na české zboží orientují.

„Podnákladové ceny velkých řetězců se týkají zpravidla základních komodit, jako je například mouka, cukr, mléko či máslo. Jejich účelem je nalákat zákazníka do prodejny, aby si danou položku za dumpingovou cenu pořídil a spolu s ní koupil i řadu komodit za ceny vyšší,“ uvádí Roman Mazák, předseda Družstva CBA, které sdružuje velkoobchody i maloobchody.

Za pravdu Mazákovi dává i Zemědělský svaz, podle kterého jde o běžnou praxi, používanou většinou obchodních sítí.

Češi za lockdownu uspořili o 300 miliard korun více než před covidem. S jejich utrácením ale moc nespěchají

„Mnohdy bohužel nejde o prodej za nižší ceny, než za které nakoupily, ale nižší cenu přenášejí na své dodavatele. Zcela nepochopitelnou marketingovou strategii musí zaplatit někdo jiný,“ uvádí mluvčí svazu Vladimír Pícha.

Podle něj většina obchodních sítí využívá zvýšené poptávky po českém zboží. „Podle neoficiálních informací nasazují na tuzemské potraviny vyšší obchodní přirážku,“ dodává Pícha.

Ostatně v průběhu roku se proti podnákladovým cenám pravidelně ozývala také Agrární komora, která jako příklad udávala brambory. Jejich cena byla během prvních čtyř měsíců v roce v průměru 3,85 koruny, v obchodech přitom brambory stály 12,93 koruny.

„To znamená, že základní cena suroviny od zemědělce se na finální ceně pro zákazníka podílí necelou třetinou,“ uvedl prezident komory Jan Doležal.

Kontrola téměř neexistuje

Obchodní řetězce se nařčení samozřejmě brání. Na dotaz serveru Lidovky.cz odmítl podobné praktiky Globus i Albert. Za ostatní řetězce pak Svaz obchodu a cestovního ruchu.

„Podle obchodního rejstříku a statistik ministerstva zemědělství vykazují čeští zemědělci stabilně a dlouhodobě vysoké zisky. Nákupní ceny od dodavatelů odrážejí jejich schopnost produkovat kvalitní potraviny v dostatečném množství a zpracované podle požadavků náročných zákazníků, také sezonnost a u některých komodit i vývoj cen na evropské úrovni,“ uvedl pro Lidovky.cz prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Faktem je, že kontrola prodeje za podnákladové ceny v Česku prakticky neexistuje. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže argumentuje, že není cenovým orgánem, a tudíž se problematikou podnákladových cen nezabývá.

Radikální omezení slevových akcí? Na novelu doplatí hlavně chudí, tvrdí kritici

Generální finanční ředitelství (GFŘ) pak uvádí, že v rámci případné cenové kontroly by se zjišťovalo, zda kupující nezneužil svého výhodnějšího hospodářského postavení při nákupu zboží za účelem dalšího prodeje, a to tím, že by nakupoval za podnákladové ceny nebo za ceny nedosahující ceny obvyklé.

„Jde o poměrně složitý kontrolní proces. Případné porušení cenových předpisů může být u řetězce zjištěno pouze tehdy, je-li v postavení kupujícího, nikoli prodávajícího. Případný prodej za podnákladové ceny nenaplňuje skutkovou podstatu přestupku podle zákona o cenách a je sankčně nepostižitelný,“ říká mluvčí GFŘ Lukáš Heřtus.

Nestěžují si všichni. Třeba Asociace soukromého zemědělství udává, že od svých členů nemá zprávy o tom, že by od nich někdo požadoval dodávky pod cenou. „Žádný dodavatel nemůže dlouhodoběji své produkty prodávat za podnákladové ceny, takovýto obchodní vztah by pro něj neměl žádný smysl,“ uvádí předseda asociace Jaroslav Šebek s tím, že si to vyřeší sám trh.

Pomůže změna zákona?

Agrární komora si každopádně nechala udělat letos v květnu průzkum k nekalým praktikám. A podle něj se z bezmála dvou set členů komory setkala s neférovým přístupem většina. Třetina na něj naráží pravidelně.

Nejčastěji jako hlavní problém zemědělci uváděli odběr zboží za podnákladové ceny. Kromě toho ale poukazovali také na příspěvek na propagaci nebo nutnost podílet se na slevové akci obchodu.

To všechno pak podle Doležala z Agrární komory vede k tomu, že zemědělci pěstují plodiny, které jsou finančně bezproblémové, třeba pšenice nebo řepka.

Vietnamské večerky jsou největším řetězcem v Česku, tvrdí svaz. Inspektoři je prý neradi kontrolují

Jenže pěstování stále stejných potravin vyčerpává půdu. Však také ministerstvo zemědělství začalo ve velkém podporovat produkci ovoce a zeleniny. Koronavirová krize pak poukázala na to, že potravinová soběstačnost je i v globalizovaném světě stále potřeba.

Podle některých by změnu mohla přinést novela zákona o významné tržní síle, jež by měla do českého prostředí zavést evropskou směrnici o nekalých praktikách. Tu ovšem neprojednala vláda a už to ani nestihne. Bude to tedy muset udělat nový kabinet. Času už moc není, ba naopak, novela měla být schválena už do začátku letošního května.

Vzorem Francie i Německo

„Zákon o významné tržní síle odstraní největší nespravedlnosti. Vhodnější by ale bylo, aby se začaly obchodní sítě chovat odpovědně i bez tlaku zákona. Toho se ale bohužel asi jen tak nedočkáme, takže musíme čekat na novelu zákona a jeho vymáhání,“ líčí Pícha ze Zemědělského svazu.

Ustanovení, že obchodníci nesmějí prodávat za podnákladové ceny, platí třeba ve Francii. „V jiných zemích, například v Německu, se v rámci konkurenčního boje a v rámci společenské odpovědnosti některé z obchodních sítí dobrovolně zavazují k úhradě vyšších nákupních cen, respektujících náklady dodavatelů,“ doplňuje Pícha.

Podle ministerstva zemědělství je faktorů, které ovlivňují cenu, mnoho. A vliv mají všechny články potravinového řetězce, včetně konečné poptávky ze strany spotřebitele. Českým potravinám by podle resortu měla pomoci nedávno přijatá novela zákona o zadávání veřejných zakázek, jež umožňuje, aby veřejné instituce jako úřady, školy nebo nemocnice mohly dát při soutěžích o dodávky přednost lokálním potravinám.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!